Hvězdárna v Rokycanech chce obnovit kurzy broušení astronomických zrcadel

Rokycanská hvězdárna vznikla krátce po druhé světové válce. Původní stará hvězdárna sloužila jako hvězdárna přibližně od roku 1948 do roku 1960. Od té doby byly v prostorách jen sklady a dílna, protože v druhé polovině padesátých let zde vyrostla nová hvězdárna. Stará budova se zbourala a na jejím místě vyrostl nový objekt. Stavba byla dokončena v loňském roce a nyní se v něm pracovníci začínají zabydlovat.

„Máme tu dílnu, protože v rámci provozu hvězdárny občas narazíte na potřebu nějaký díl opravit, který ale bohužel nejde koupit, a tak se nějaká spojka či přechodka musí vyrobit. Konečně se nám také podařilo sestavit a zprovoznit soustruh, který zde byl v kontejneru zakonzervovaný dva roky,“ uvedl ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni Karel Halíř.

Dlouhá léta se v rokycanské hvězdárně vedly kurzy pro začínající astronomy, kteří si tu mohli vyrobit vlastní dalekohled. „Rokycanská hvězdárna má velmi dlouhou tradici ve výrobě dalekohledů na amatérské bázi. Začátky toho jsou v 70. a počátkem 80. let, kdy to byla prakticky jediná možnost, jak mohli zájemci o astronomii získat astronomický dalekohled.

Dnes je situace pochopitelně jiná. Po revoluci sem lidé opět začali jezdit a chtěli si zkusit, jak vybrousit zrcadlo a jak si lze vlastníma rukama vytvořit dalekohled,“ vysvětlil Karel Halíř.

Chce to čas i trpělivost

Vyrobit zrcadlo do dalekohledu je podle Karla Halíře časově velice náročná záležitost. „Dostanete špalíček skla o průměru přibližně 15 centimetrů, kovovou formu ve tvaru vypouklého oblouku a sadu smirkových papírů. Potom už zbývá posouvat jen zrcadlo ve třech směrech. Od sebe k sobě, současně kolem toho kroužit a ještě tím zrcadlem rukama pootáčet. Tenhle proces trvá přibližně 14 dní. A když se na jeho konci vše povede, máte základ na hlavní část dalekohledu - primární zrcadlo,“ popsal Halíř.

V rokycanské hvězdárně si svůj amatérský dalekohled vyrobil nejeden začínající astronom. „Tato tradice nakonec přinesla i planetku jménem Rokycany, která krouží někde mezi Marsem a Jupiterem. Věnovala nám ji Lenka Šarounová, která si zde jako mladé děvče vyrobila svůj dalekohled. Po 15 až 20 letech, kdy pracuje v astronomickém ústavu v Ondřejově, objevila několik oběhových planetek a jednu z nich nazvala jménem Rokycany,“ uzavírá Karel Halíř.

První kurzy by se v rokycanské hvězdárně měly otevřít podle zájmu začátkem léta.