Interpunkce v infinitivních konstrukcích

24. září 2010



Tentokrát budeme v jazykovém koutku velmi praktičtí, budeme se zabývat některými případy, kdy psát a kdy nepsat čárku, jestliže je ve větě obsažen infinitiv. Začneme úplně nejobecnějším pravidlem. Infinitivní konstrukci oddělujeme čárkou, jestliže zastupuje vedlejší větu a neoddělujeme ji, jestliže má platnost větného členu.

Pro názornost začněme s infinitivem v platnosti vedlejší věty, tedy s případy, kdy infinitiv bude oddělen čárkou.
Nejčastěji najdeme infinitiv zastupující vedlejší věty předmětné (Maminka hledala, co snést nemocnému Pavlíkovi nejlepšího), přívlastkové (způsob, jak zatlouct hřebík), a podmětné.

Když nás zradí povědomí o druzích vedlejších vět, ani v takovém případě nejsme ztraceni, protože platnost vedlejší věty poznáme podle spojovacího výrazu, který je běžný i u vět s určitým slovesným tvarem. U předmětných vět se uplatňují spojovací výrazy kam, kde, jestli, jak. Nápadným znakem je to také fakt, že infinitivní konstrukce zastupující předmětné věty bývají závislé na slovesech vyjadřujících nějaké mentální procesy nebo stavy - přemýšlet, vědět apod. Uveďme si příklady: Nevěděl, kam dřív skočit. Přemýšlel, kde začít. Nevím, jestli začít tím dobrým nebo tím špatným. Rochlický byl v rozpacích a přemýšlel, jak jí to co nejšetrněji sdělí.

Přívlastkové věty jsou téměř výhradně uvozeny spojovacím výrazem jak, např. Dosud se nám nepodařilo najít způsob, jak spolehlivě diagnostikovat toto onemocnění. Máme zachyceno i spojení se zda: Řešili otázku, zda změnit firemní strategii.

A co případy typu "Nebýt šťastné náhody, nikdy bychom se nepotkali"? Tam spojovací výraz není, a přesto se tradičně píší s čárkou. Na tyto případy je třeba si dávat pozor. V příručkách se o nich hovoří jako o "konstrukcích s významem podmínkovým a možnostním." Tady nezbývá než vycházet z významu.
Zastavme se u nezbývá než vycházet" Jak bychom řešili psaní čárky v tomto případě?. V tomto typu a ještě v případech jako nemůžeme jinak než zasáhnout, nemáme jinou možnost než zakročit čárku tradičně nepíšeme a nemá to žádný gramatický důvod.

Jistě existují i jiné - řekněmě - výjimky v tom smyslu, že infinitiv se chová jako vedlejší věta, ale čárku u něj nepíšeme. A ani zde se nemusíme bát bezradnosti, když nás zradí naše jazykové povědomí. Obě jsou totiž popsány v Pravidlech českého pravopisu. Jeden píšeme bez čárky málo rozvité konstrukce závislé na slovesech být a mít, např. Není kam jít. Nemá oč se opřít. Je to jednak proto, že tato slovesa mají velmi široký význam a teprve ono navazující spojení jej nějak zpřesňuje a jednak proto, že při malém rozvití by věta byla interpunkcí přetížena.

Pojďme k případům, kdy čárku u infinitivu nepíšeme, tedy jak jsme si uvedli na začátku, k případům, kdy je infinitiv větným členem.
Tak Infinitiv může stát ve větě jako její podmět, např. Pana Brycha vždy naplňovalo vdechovat starým věcem nový život. Tedy kdo? co? ho naplňovalo. Nebo jiný příklad:Číst pozorně neznamená rozumět obsahu.
Tady máme dokonce infinitivy dva. Z nichž první je podmětem (číst pozorně), druhý předmětem (rozumět obsahu) a tím jsme se dostali k dalšímu větnému členu - předmětu. Příklad následuje: Dvořit se kamarádce považoval za nečestné. Tedy koho? co? považoval za nečestné.

Zbývá už jen infinitiv coby přívlastek.
Věřil v její schopnost unést pravdu je příklad, který jsem pro tyto účely vybral. Věřil v jakou schopnost? Schopnost unést pravdu. Ještě jednu věc nesmíme zapomenout. V příručce Vladimíra Staňka Jak psát správně čárky se i u přívlastku vyjádřeného infinitivem počítá s tím, že ho autor textu může chápat jako těsný nebo volný. V takovém případě oddělujeme volný přívlastek čárkou: Těchto peněz je možno použít na velmi prospěšnou věc, zakoupit několik vozíčků pro tělesně postižené.

DOTAZY

Jak se píše čárka ve spojení tak aby - před tak nebo před aby?
Mezi psaním ,tak aby a tak, aby je významový rozdíl. Pro ilustraci uvádím příklady z databáze Českého národního korpusu:
Jenže když řekneš doktorovi Fitzovi, že máš náběh k paradentóze, tak aby sis k tomu přidala rovnou kolkovanou žádost. (aby je zde částicí) Prádelnička byla pochopitelně zařízená tak, aby v ní Debora mohla pracovat a žehlit vsedě.
(zde je aby spojkou uvozující vedlejší větu příslovečnou)

Máme s kolegou při, který tvar je správný: něco nesnědetelného nebo něco nesnědnutelného?
Je vždycky problém, jak by se řeklo, co se (běžně) neříká nebo dokonce co nikdo nikdy neřekl. To, co chcete vyjádřit, se obvykle vyjadřuje "něco nestravitelného, nepoživatelného, nejedlého / co se nedá sníst" a podobně.Pokud jde o konstrukci adjektiva "ne...telný", odpovídala by české slovotvorbě podoba "nesněditelný".

KDYŽ SE ŘEKNE...

Jádro pudla má kořeny ve staré lidové pověsti o doktoru Faustovi, kterou na počátku 19. století zpracoval a proslavil J. W. Goethe. Učenec posedlý touhou po poznání a hledající smysl života vstoupil do spolku s ďáblem a zaprodal mu svou duši. Ďábel Mefistofeles se Faustovi zjevil jednou na procházce v podobě černého pudla, který se nenechal odehnat a doprovodil ho až do pracovny. Tam se z neškodného pudla proměnil v ďábla, ochotného stát se Faustovým věrným služebníkem a splnit mu každé přání, pokud mu Faust zaprodá svou duši. V tom okamžiku Faust poznal, co skrývalo "jádro pudla" - tedy v čem byl háček neboli podstata věci.
autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.