Jak komentuje M. C. Putna knihu Kazatel? Je v Česku akademický antisemitismus? A začíná Chanuka

Z čeho byl smutný autor biblické knihy Kazatel

„Jste smutní? Autor knihy Kazatel taky. Já, komentátor Kazatele, často taky. Proto je kniha Kazatel přesně pro vás. Komentář snad taky.“ Těmito slovy uvádí sérii krátkých zamyšlení nad textem jedné z nejparadoxnějších knih Hebrejské bible literární historik, profesor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a výpomocný kazatel Českobratrské církve evangelické Martin C. Putna. Jeho komentář ke Kazateli, hebrejsky Kohelet, právě vydalo nakladatelství Biblion v edici Dennodenně.

Proč je tedy podle Putny kniha Kazatel pro smutné lidi? „Kniha Kazatel je sama přece plná smutku, a to ne smutku ve smyslu nějakého sentimentu, ale smutku z vědění, respektive smutku z vědění, že nevíme, že všechno naše lidské snažení a poznání je nedostatečné. Čili mluvčí té knihy je ten, který je smutný z toho, že příliš mnoho viděl, a čím víc poznával, tím méně ví,“ říká Putna.

Ten také působí jako evangelický výpomocný kazatel. Dá se říct, zda a čím se pro něj výklad Bible liší od interpretace jiných starověkých textů? „Liší a to tím – teď to řeknu strašně nevědecky – že věřím, že Bible je slovo Boží. V těch světských textech jsou úžasné moudrosti. Já to mám strašně rád, ale k Bibli se vztahuju nejenom s pokusem o poznání, ale prostě s vírou. Takhle prosté to je,“ dodává Putna.

Proč si Putna ke komentování vybral právě knihu Kazatel? A co by podle Putny Kazatel řekl, kdyby se strojem času přenesl do konce roku 2024? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem C. Putnou.

Má Česko problém s akademickým antisemitismem?

Bojiště izraelsko-palestinského konfliktu zdaleka neleží jen na Blízkém východě. Zvlášť na Západě, ale i u nás se čím dál častěji mluví o novém antisemitismu, antisionismu a také o takzvaném akademickém antisemitismu, kterému se daří na univerzitní půdě. Kde má tento fenomén kořeny? A jaká je situace na českých vysokých školách? Na to se vědeckého pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů Ivo Cermana zeptala Daniela Brůhová.

 „V akademickém prostředí na Západě došlo k zásadní změně po šestidenní válce v roce 1967. Tehdy se jak akademická levice v USA, tak ve Francii a konec konců i v západním Německu obrátila proti Izraeli. Tím začala argumentace založená na obviňování z úmyslné genocidy, z úmyslných vražd. A na tom, že viníkem té složité mezinárodní situace na Blízkém východě je Izrael. K tomu přidal východní blok, tedy naše socialistické státy, snahu vylíčit Izrael jako nástupce nacistického Německa. To je doložené propagandistickými dokumenty, z nich jsme zveřejnili ukázky na edukačním portálu ÚSTRu. A v těchto intencích se pohybuje i ta současná antisemitská propaganda, která se začala ozývat po 7. říjnu,“ vysvětluje pozadí akademického antisemitismu Cerman.

Jaká je podle něj situace v našem akademickém světě? „Jsou v tomto směru aktivní skupiny lidí, kteří ale ve skutečnosti rozvíjeli činnost už před 7. říjnem. Už v roce 2018 se ozvala jedna skupina, řekněme, akademiků s prohlášením, na které pak navázali pod různými jinými jmény. Po 7. říjnu první organizované vystoupení, navazující na tento druh nového antisemitismu, byla výzva osobností ze 6. února 2024,“ říká Cerman a dodává, že pak následovaly další výzvy s podobným obsahem.

Ivo Cerman je naopak iniciátorem petice s názvem Proti akademickému antisemitismu. Proč ji napsal? A jakou má petice odezvu? Poslechněte si celý rozhovor s Ivem Cermanem.

Dvojí smysl svátku Chanuka

Svátek světel Chanuka je jeden z nejznámějších a také nejoblíbenějších židovských svátků. A přesto se vyprávění o tom, jak za časů Makabejských celých osm dní neubývalo světlo ve svícnu jeruzalémského chrámu, nakonec nedostalo do Hebrejské bible. Proč? To vysvětluje ve svém příspěvku Leo Pavlát.

To, že ani jednu ze dvou Knih Makabejských židovští učenci do biblického kánonu koncem 1. století našeho letopočtu nezařadili, má podle Pavláta dva důvody.

„První: Makabejský kněžský rod si v dynastii po vítězném povstání uzurpoval úřad velekněze, královský titul, a navíc se otevřel helenismu, proti němuž jeho zakladatelé vystoupili.“

Jaké je podle Pavláta vysvětlení druhé? „Chanukové vyprávění není jen oslavou porážky nepřítele, ale neméně i příběhem vnitrožidovského sporu. Za řecké nadvlády nabídl helenismus kněžím, židovským vlastníkům půdy i správcům osobní a ekonomické výhody. Další Židé si zase řeckou kulturu natolik oblíbili, že byli ochotni vzdát se svých dosavadních náboženských zvyklostí – rituální stravy, oslavy šabatového dne odpočinku či obřízky. To však většina židovských obyvatel nepřijala, a když se vzájemné neshody vyhrotily a Antiochus Epifanes zakázal tradiční židovský ritus, došlo k povstání, které ovšem bylo i občanskou válkou.“

Co takovou revoltu zažehlo? A jak se staví rabínská tradice k tomu, že chanukový příběh vyzdvihuje uhájení židovské náboženské tradice i za cenu boje ve vlastních řadách?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.