Jak přechylovat?

Základní zásada pro přechylování příjmení je, že vždy vycházíme z mužské podoby daného příjmení, proto např. od slovenského příjmení Fázik vytvoříme přechýlené Fáziková, od maďarského Nagy Nagyová, od ruského Kuzněcov Kuzněcovová apod. Jsou však ještě další úskalí, se kterými je třeba počítat. Pojí se s různými typy příjmení a my si v dnešním jazykovém koutku představíme některé zajímavé typy.

Začneme příjmeními, která jsou zakončena na samohlásku, u nich mluvčí nejčastěji váhají, zda při přechýlení koncovou samohlásku vypustit či ponechat, např. u příjmení Vince, Valbusa apod. Na tato příjmení můžeme pohlížet jako na příjmení s neprůhlednou stavbou tvaru, proto lze přechýlit dvěma způsoby – bez vypuštěné samohlásky, tedy Vinceová, Valbusaová, nebo i s vypuštěním samohlásky: Vincová, Valbusová. V současné češtině je tendence spíše zachovávat koncovou samohlásku, aby byla snadno rozpoznatelná základní podoba jména.

Von der Leyen nebo von der Leyenová?

Další problematickou skupinou jsou příjmení obsahující předložku. Tazatelé často váhají, zda by se neměla ponechat nesklonná, protože tato příjmení mají většinou význam „odkud daná osoba pochází“ a část po předložce je vlastně místní určení. V daném případě platí, že má přednost potřeba začlenit takové příjmení do češtiny a opatřit ho přechylovací příponou, proto od příjmení von der Leyen vytvoříme podobu von der Leyenová, od de Lausenti de Lausentiová apod.

U slovanských příjmení pak platí, že jsou zpravidla snadno začlenitelná do češtiny a volí se pro ně analogický typ skloňování. Tak například polské příjmení Kowalski je v polštině evidentně přídavné jméno, proto i v češtině s ním zacházíme jako s přídavným jménem a budeme tedy skloňovat Kowalski (Kowalský) – Kowalského a přechýlená podoba Kowalská, skloňujeme Kovalské, Kowalskou atd.

Skloňování slovanských jmen

Nověji se v češtině prosazuje tendence skloňovat pomocí koncovek přídavných jmen a zachovat základní podobu příjmení, tedy Kowalski – Kowalskiho a od toho přechýlené Kowalskiová – Kowalskiové. Tento typ zacházení s cizími příjmeními je na postupu především u jmen slovanského původu, jejichž nositeli jsou neslovanští mluvčí. Např. též u občanky německé národnosti s příjmením Kdolsky se dnes poměrně často volí zmíněná přechýlená podoba nezměněná, tedy Kdolskyová. Příručky však nadále počítají s tím, že slovanský původ jména je stále zřejmý, a doporučují tedy pro češtinu podobu Kdolská. Typ Kdolskyová zatím není nijak teoreticky prozkoumán, a proto o jeho přijatelnosti můžeme zatím jen diskutovat.

Velmi složitá je problematika jak přechylovat příjmení, která se jinak píší a jinak vyslovují. Zdráhám se dát jednoznačný a jednoduchý návod, protože zde záleží na tom, ze kterého jazyka příjmení pocházejí, jak jsou zakončena v písmu a v řeči, jestli obsahují hlásky, pro které čeština nemá odpovídající znak apod. Tato problematika je podrobně zpracována např. v publikaci Miloslavy Knapové Naše a cizí příjmení v současné češtině.

Nováková nemůže být předseda

Problematické jevy týkající se přechylování existují i u jmen domácích. Často se v poslední době setkáváme s rozpaky nad přechylováním funkcí a pracovních pozic. Mluvčí váhají, zda např. na vizitkách, na dveřních štítcích či ve firemních dokumentech má být uvedeno např. Jana Nováková, ředitel(ka)/manažer(ka)/fakturant(ka)/předseda (předsedkyně) správní rady apod.

Častým argumentem je, že se jedná o název pozice, takže by se měl užít tzv. generický mužský rod, tzn. zahrnující mužské i ženské jedince. Nevidíme však proto žádný důvod. Jedná se o označení zcela konkrétní osoby, proto bude vždy přirozenější říci nebo napsat předsedkyně správní rady Jana Nováková rozhodla, fakturantka Jana Nováková vyúčtovala apod. než předseda správní rady Jana Nováková rozhodl(a), fakturantka Jana Nováková vyúčtovala atd.

Dotazy

V naší organizaci mají už tři ženy dvě příjmení. Mám na mysli to, že po svatbě si ponechaly své rodné příjmení a zároveň převzaly příjmení manželovo. Dvě se píšou s pomlčkou mezi příjmeními, ta třetí bez. Já myslím, že tam pomlčka nepatří. Jak je to správně?
Jen bych si dovolil upřesnit, že se nejedná o pomlčku, ale o spojovník, ale jinak má posluchač pravdu. Přestože je v češtině tradiční spíše používání spojovníku mezi zdvojenými příjmeními, podle nového matričného zákona se tato příjmení prostě řadí za sebou bez jakéhokoli interpunkčního znaménka, např. Martina Ježková Poláková.

Prosím je správně vicepremiér nebo vícepremiér?
Za správnou se považuje pouze podoba vicepremiér, tj. s krátkým i po v. Slovo je vytvořeno předponou vice-, která pochází z latiny a má význam „záměna, zastoupení“.

Přísloví, ustálené spojení, rčení

Zlom vaz!

Zlom vaz je hojně užívané přání úspěchu, je všeobecně známé a je také poměrně mladé. Je uvedeno už v Jungmannově slovníku a původně se užívalo ve smyslu „znič protivníka, zlom protivníkovi vaz“. Na první pohled může působit zlomyslně, až krutě, ale je ho užito proto, že u určitých lidí panovalo pověrčivé přesvědčení, že přímé přání úspěchu vyvolá pravý opak, tj. přivolá neúspěch.