Jak se daří našim sýčkům a kde se vzalo na Mostecku hnědé uhlí

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že se v Lobkowiczkých sbírkách v Praze a Nelahozevsi nacházejí i rukopisy hudebních partitur, spjatých s Ludwigem van Beethovenem, povíme si o snaze africké republiky Čad oddálit kvůli ropnému průzkumu zápis Čadského jezera na seznam světového dědictví UNESCO a uslyšíte o problémech kosmonautů na Mezinárodní vesmírné stanici, ze které unikal vzduch; představíme českou nanodružici VZLUSAT-2, která by měla letět do vesmíru koncem roku a také lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů s plánovaným startem v roce 2024.

Záchranný program pro sýčka

Sýček obecný|foto:Luboš Vaněk

Ještě před sto lety houkaly v naší zemědělské krajině stovky sýčků, byla to úplně běžná sova. Dnes na sýčka narazíte jen vzácně a spíš ve městě než na vesnici. Nejvíc sýčků žije v severozápadních Čechách. Na jeden z tamních statků, kde se sýčkům daří, jsme se před pár lety dokonce vydali a reportáž jsme vám pak nabídli v našem magazínu. Byla plná houkání, které je už dnes tak vzácné, že jste ho možná naživo nikdy neslyšeli. Co se za těch pár let změnilo? Především – Ministerstvo životního prostředí letos v létě spustilo záchranný program pro sýčka obecného. Co to pro něj znamená?

Hlavním koordinátorem ochrany sýčků u nás je Martin Šálek z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Když jsme natáčeli náš minulý rozhovor, byla situace sýčků skutečně kritická, ale zároveň do jisté míry nadějná. Jak vypadá dnes?

Na začátku byla rašelina

Těžba hnědého uhlí na Mostecku|foto:Karel Mach, Severočeské doly

Velkým geologickým pokladem a zároveň prokletím Podkrušnohoří jsou uhelné sloje – svědkové třetihor, kdy u nás panovalo teplo s vysokou vlhkostí, které podporovalo existenci bujícího života. Jak se však z pravěkého pralesa stalo hnědé uhlí? Jaké procesy při tom působily a co se v uhelných vrstvách a jejich nadloží z pravěkého života dochovalo?

Na Mostecku se už stovky let těží hnědé uhlí z tamních uhelných slojí – od druhé poloviny 19. století ve velkém. Kdy tyto sloje vznikaly, nám řekl Karel Mach, vedoucí oddělení geologie akciové společnosti Severočeské doly – bylo to před 17-20 miliony let, v období tzv. miocénu. Jak je ale uhelná sloj na Mostecku mocná? Kolik výškových metrů uhlí tu nad sebou leží – a kolik by to bylo v přepočtu na původní, třetihorní rašelinu? Svědky vzniku hnědého uhlí jsou zkameněliny čili fosilie dávných organismů nebo jejich částí. Jak jsou tyto zkameněliny na Mostecku hojné a jak obvykle vypadají?