Jaké byly egerlandské Velikonoce? Tradice s odsunem německých obyvatel téměř vymizely

28. březen 2024

Které zvyky a tradice dodržovali původní obyvatelé Poohří, takzvaného Egerlandu? Ačkoliv byly podobné těm českým, některé z nich se na území Karlovarského kraje přestaly po odsunu německých obyvatel dodržovat. 

Ratschenbuben nebo také Klappara. To jsou egerlandské názvy pro chlapce, kteří kdysi v období od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty obcházeli vesnice a jejich řehtačky nebo klepačky nahrazovaly kostelní zvony. I to byl jeden z velikonočních zvyků obyvatel takzvaného Egerlandu neboli Poohří.

Obcházení obcí s řehtačkami je ale zároveň jedním ze zvyků, které už téměř zanikly. „Řehtačky jsou spojené až s těmi třemi nejvýznamnějšími dny Velikonoc, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Jednalo se o nesmírně prestižní záležitost. Během tohoto období chlapci nahrazovali kostelní zvony. Víme, že ještě do 50. až 60. let se zejména v menších obcích udržel ten zvyk díky německým obyvatelům, kteří zde zůstali,“ popsal chodovský historik Miloš Bělohlávek

Nechyběly průvody i barvení vajíček

Mezi velikonoční tradice v oblasti Egerlandu patřily také průvody a slavnosti na Bílou sobotu. V tento den totiž končí čtyřicetidenní postní období, které křesťané drží od Popeleční středy. Průvody a slavnosti o Bílé sobotě už dnes nikdo nepořádá.

Čtěte také

Zmizení těchto velikonočních tradic ale mnohem víc než s odsunem původního obyvatelstva souvisí podle Miloše Bělohlávka se sekularizací neboli zesvětštěním společnosti: „Jsou to tradice, které vymizely, protože byly velmi úzce navázané na to církevní prožívání Velikonoc.“

Mezi egerladnskými velikonočními tradicemi nechybělo ani barvení vajíček. Tedy zvyk, který se zachoval dodnes. Tehdy k tomu ale místní obyvatelé používali přírodní materiály, jako jsou cibulové slupky, červená čepa nebo cikorková káva.

Letošní Velikonoce ovlivnila vládní opatření proti šíření koronaviru a spoustu zvyků si tak lidé připomínat nemůžou. Podle Miloše Bělohlávka je to ale ideální čas na to, uvědomit si význam těchto svátků.

autoři: Ivana Sedláčková , nkr | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.