Jakub Rozehnal: Pohled do vesmíru je vždy pohled do minulosti. Kdyby Slunce zhaslo, dozvíme se to až za osm minut

4. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jakub Rozehnal pozoruje hvězdy a umí o nich poutavě vyprávět

Ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně a Planetária Jakub Rozehnal hned v úvodu vysvětlil rozdíl mezi hvězdárnou a planetáriem. „Planetárium je přístroj, který umí promítat hvězdy a planety na umělou kopuli, a tím máte dojem, že jste pod oblohou, ve hvězdárně máme dalekohled, kterým pozorujete skutečnou oblohu.“

Jedno z největších planetárií na světě je v pražské Stromovce. Vesmírné simulace jsou vyvolané uměle a výhoda je, že tam neprší. Naopak nevýhodu pro pozorování hvězd dalekohledem spatřuje právě v počasí. „Když prší, nic neuvidíme a na hvězdy si musíme počkat do setmění. Ale přes den můžeme pozorovat Slunce a planety.“

Dvě velké devízy

Štefánikova hvězdárna na Petříně se pyšní dvěma velkými dalekohledy. „Jeden je už přes sto let starý, je to téměř technická památka a chystá se jeho renovace. Říkáme mu také sluneční kombajn, je vybaven třemi přístroji na pozorování Slunce,“ říká Jakub Rozehnal.

V Ďáblicích je bezbariérová hvězdárna, tam se hendikepovaní lidé dostanou přímo k dalekohledu. Ve velkých městech je pozorování složitější, kazí to umělé osvětlení, které způsobuje oranžovou oblohu. „Z Prahy vidíme jen pár desítek hvězd. Ale třeba na pustém ostrově, kde se nesvítí, v jeden okamžik můžeme vidět na tři tisíce hvězd,“ vypráví Jakub Rozehnal a pokračuje: „Na hvězdách ale není nic zajímavého. Jsou to jen světlé tečky a pořád tak daleko, že nemůžeme vidět jejich povrch. To nejzajímavější je mezi nimi, například hvězdokupy, mlhoviny, galaxie. Vidíme je do vzdálenosti desítek milionů světelných let.“

Letěl by i na Mars

Let do vesmíru s astronomií jako takovou nijak nesouvisí. „Dneska se astronomie dělá i tak, že astronom ani není u dalekohledu, nemusí být ani na stejném kontinentě. Ta touha po objevování a po dobrodružství nás s kosmonauty spojuje. Já bych letěl i na Mars. Sonda Perseverance a ten vrtulníček jsou skutečně vrcholem současné technologie.“

Prvním člověkem, který vzlétl do vesmíru, byl kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Let uskutečnil 12. dubna 1961 v lodi Vostok a k jeho výročí v pražském Planetáriu postavili maketu vesmírné lodi v měřítku 1 : 1, aby si návštěvníci mohli vyzkoušet, v jak malém prostoru letěl. „Ti první kosmonauti byli hrdinové, to je jasný. Gagarin měl asi 30% šanci, že to přežije. Ale byl to voják, věděl, do čeho jde.“

Pohled do vesmíru je pohled do minulosti

Pohled na oblohu málokoho nechá úplně chladným, jsou s tím spojené různé představy, často romantické. „Ale on je tak obrovský! Viděl jsem fotku naší Země ze Saturnu, byla jak jeden pixel. Jsme jen takové zrnko, takže ten pohled mi přináší jistý druh skromnosti. Když si uvědomím, jak nafoukaně se někdy chováme a co řešíme, přitom ve vesmíru nejsme vůbec nic.“

Tím, že je vesmír tak velký, není šance zjistit, co se v něm děje právě teď. „Pohled do vesmíru je vždycky pohled do minulosti. Třeba na Marsu, když se něco dozvíte teď, tak tam se to stalo před 20 minutami. Když se díváte na Slunce, tak se díváte na to, jak vypadalo před osmi minutami. Kdyby zhaslo, dozvíme se to tedy až za osm minut. Až ty poslední paprsky doletí na Zemi.“

Jakubovi Rozehnalovi se koníček stal prací. Proč ho nebaví pozorovat Slunce? Věří na horoskopy? Poslechněte si rozhovor u Xavera.

autoři: Luboš Xaver Veselý , djo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.