Jaromír Komorous
Je mnoho písní, které vstoupí do srdcí posluchačů, aniž by byli známi jejich autoři. Přesto, že jejich obliba je trvalá, jen málokoho to zajímá. V těchto Hvězdách, hitech, legendách vám jednu odhalíme, prožijí si jí každý rok tisíce absolventů všech typů škol v Česku.
Čím jsem byl, tím jsem byl rád mohl by dnes o sobě, kdyby tady s námi byl, říci plzeňský textař a básník Jaromír Komorous. V 80. letech ho znali především fanoušci západočeského rocku, kdy pro skupiny Elegie a později Extra band napsal takové hity jako Poslední zvonění, Případ, Ubyl tón, Sudé berou, Úplně volný, Měj se fajn, Van Gogh nebo Lásky jsou jak korále.
Živil se původně jako zámečník v plzeňské Škodovce. Po revoluci se stal ředitelem Plzeňského kulturního střediska Esprit, vymyslel a založil festivaly Struny na ulici, Jazz na ulici a Divadlo na ulici. Zasloužil se také o oživení unikátního přírodního amfiteátru v Plzni na Lochotíně.
Napsal pět básnických sbírek. Byl plzeňským patriotem, miloval hory, rád poseděl u piva s kamarády a byl výborným a zábavným společníkem.
Zanechal po sobě přes 200 písňových textů, tím nejoblíbenějším je Poslední zvonění. Extra band tuto píseň natočil v roce 1985 v tehdejším Československém rozhlasu Plzeň.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
