Kde se Židé cítí doma?

Londýnský Institut pro výzkum židovské politiky pravidelně na základě průzkumů vyhodnocuje nejrůznější aspekty židovského života. Ve svém nejnovějším průzkumu to doložil daty o vztahu Židů k domovské zemi, Evropské unii a Izraeli.

Dotazováno bylo více než 16.300 židovských respondentů starších 16 let ve 12 zemích Evropské unie, a to včetně Velké Británie, protože ta v době šetření v roce 2018 byla ještě unijním členem. Tyto zatím jediné dostupné výsledky na dané téma mají stále svou váhu. Vždyť zahrnují země, v nichž žije na 80 procent evropské židovské populace.

Uvedený výzkum porovnal vlastní údaje s daty, která za nežidovskou evropskou populaci poskytla dvě reprezentativní šetření rovněž z roku 2018. Přitom vyplynulo, že velice silný vztah k domovské zemi vyjadřují Židé méně než jejich nežidovští spoluobčané, i když statisticky se situace stát od státu liší. Budeme-li konkrétní, nejvíce doma se v Evropě cítí Židé v Dánsku, Francii a Velké Británii, nejméně pak v Rakousku, Německu a Španělsku.

Zato ve vztahu k Evropské unii preference Židů předčí náklonnost jejich spoluobčanů. Nejvíce patrné je to u Židů v Polsku a Maďarsku, jediných postkomunistických zemích, které byly do šetření zahrnuty. Jasné sympatie k Evropské unii pak potvrdili i dotázaní Židé z Rakouska, Itálie, Německa a Belgie, zatímco vlažněji se k evropanství přihlásili Židé v Holandsku, Dánsku a Švédsku. I v tomto případě však rozhodněji než celková populace.

Zajímavé jsou i závěry porovnávající různá náboženská vyznání a etnické minority. Ukázalo se, že vztah k zemi, ve které žijí, pociťují Židé výrazněji než například muslimové. K Evropské unii se pak podle shromážděných dat hlásí dokonce ještě více než jejich křesťanští spoluobčané.

Co se týče náklonnosti evropských Židů k Izraeli, jsou již v závěrech londýnského Institutu pro výzkum židovské politiky zřejmé rozdíly. Největší sepětí s Izraelem tak pociťují Židé ve Španělsku, Francii a Belgii, nejmenší ve Švédsku, Maďarsku a Polsku. Na rozdíl od zcela pozitivního vztahu k Evropské unii již také náklonnost evropských Židů k Izraeli není stejně přesvědčivá. Hned v šesti zemích, v nichž se průzkum uskutečnil, tak Izrael nebyl pro dotázané první volbou.

V souvislosti s průzkumem, který je zveřejněn na webu Institutu pro výzkum židovské politiky, je zajímavé sledovat jednotlivá vyjádření i z hlediska identity respondentů od Židů ultraortodoxních po Židy nenáboženské. V souhrnu je však zřejmé jedno: V dnešním multikulturním světě se lidé cítí doma na různých místech a Židé v tom nejsou výjimkou.