Kdo byl zakladatel Lidových novin, Židé si připomenou 9. av a co znamená vaše jméno?

Kdo byl Adolf Stránský

Konec jedné éry. Zatím poslední majitelé Lidových novin, Kaprain Group, se rozhodli na konci prázdnin ukončit vydávání legendárního deníku v papírové podobě, fungovat nadále bude jen webová stránka Lidovky.cz. Lidové noviny v roce 1893 založil Adolf Stránský, významná osobnost české žurnalistiky a politiky. Narodil se v Habrech na Havlíčkobrodsku v židovské rodině. S Lidovkami ale byl spjat i jeho syn Jaroslav a vnuk Jan. A s pravnukem Adolfa Stránského, neurologem a internistou, vydavatelem, pedagogem a také vinařem Martinem Janem Stránským hovořila Noemi Fingerlandová.

Jakou roli hrálo v životě Adolfa Stránského jeho židovství? „Myslím, že značné, aspoň v tom, že ho musel opustit, a to na žádost prezidenta Masaryka, aby se mohl stát prvním ministrem obchodu. Bylo to prý považováno za politicky nevhodné, takže se nechal překřtít a stal se katolíkem,“ vzpomíná Stránský na svého pradědečka.

Jeho syn Jaroslav a vnuk Jan potom působili jako přední představitelé českého a československého veřejného života. Martin Jan Stránský se pak narodil a vyrostl ve Spojených státech, i když se silnou vazbou na Česko. Předala mu rodina nějakou židovskou tradici? „Právě tím, že naše rodina přešla na křesťanství, tak ne. Ale po návratu jsem si ji uvědomil, a to sám nezávisle, ale i díky tomu, že mě postupně kontaktovali různí představitelé židovské komunity. Dneska se spolupráce s nimi na úrovni památek a dalších tradic obnovila,“ dodává Stránský.

Už několik generací rodiny Stránských je více či méně spjato s Lidovými novinami. Slýchal Martin Jan Stránský o Lidovkách už jako dítě? Jaké byly jeho pocity, když se dozvěděl o jejich zániku? A co by se muselo stát, aby se tištěné Lidovky zase obnovily? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Janem Stránským.

Co připomíná 9. av

Je to podivuhodné, ale řada tragických událostí dlouhých židovských dějin se odehrála ve stejný den, 9. dne měsíce avu, Tiša be-av. Proto se 9. av tradičně připomíná jako den velkého smutku a půstu. Letos je den truchlivých vzpomínek o něco smutnější než ty předchozí. O tradičním i aktuálním významu tohoto symbolického dne hovořila Daniela Brůhová s rabínem progresivní židovské komunity Ec chajim Davidem Maxou. 

Jaké události tedy 9. av připomíná? „Nejvýznamnější z nich je zboření jeruzalémského chrámu, ke kterému došlo dvakrát. Prvního chrámu v 6. století před občanským letopočtem a potom chrámu druhého v 1. století v roce 70 občanského letopočtu. Ale kromě toho si o tomto dni připomínáme ještě další negativní události. Patří k nim například začátek transportu z varšavského ghetta v roce 1942,“ říká David Maxa.

Připomínají se tragické události židovského národa. Budou se letos připomínat i události 7. října roku 2023? „Ano určitě, protože ten den souvisí právě s tematikou destrukce a zničení. Je to jakýsi den, při kterém je možné zejména pro komunitu se vyrovnat se všemi špatnými věcmi,“ dodává Maxa.

Jak konkrétně se 9. av slaví? A jak se na něj připravit? Poslechněte si celý rozhovor s rabínem Davidem Maxou.

Židovská jména mají svou tradici

V Česku jsou už několik let nejpopulárnější dvě jména – Jakub a Eliška. Uvádí to Český statistický úřad. Mnozí možná netuší, že obě tato jména mají původ v hebrejštině. Jakub je počeštěná verze jména biblického Jákoba. Eliška zase pochází ze jména Eliševa a znamená „Bůh je má přísaha“. Právě význam jmen je v židovské tradici velmi důležitý. Co jejich výběr ovlivňuje, přibližuje Leo Pavlát.

„Na význam hebrejských jmen upozornil i slavný pražský rabín Löw. Ve svém díle Mocné činy Boží píše, že za osvobození z egyptského otroctví Židé vděčili čtyřem zásluhám: zachovali si vlastní jazyk, vnitřní soudržnost, vysokou mravnost, ale také tradiční jména,“ říká Pavlát.

„Pozornost věnovaná jménu však není jen dávnou historií a židovští rodiče si dnes mohou pomoci i informacemi na webu. Zde lze nalézt nejen stovky hebrejských jmen, ale i vše podstatné o jejich významu a zvláštnostech,“ dodává Pavlát.

Dědí se v židovské tradici jména z otce na syna? A ovlivňuje nějak výběr jmen židovský kalendář?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.