Klášter v Plasích vydává další tajemství

12. červen 2017
Na výzkumu se podílí i Tereza Řeháková, která postupně vynáší sediment z hlubiny na povrch

Nelibá vůně nese se areálem kláštera v Plasích na severním Plzeňsku. Archeologové začali zkoumat unikátní hlubokou jímku z přelomu 17. a 18. století, kterou před nedávnem objevili.

Speleologové mají k dispozici speciální jeřáb, který fekální sediment dostává z hlubin na povrch. „Teď po vrstvách vytěžujeme materiál, který už je organický a v jímce se postupně po dlouhá léta skládal. Momentálně jsme v hloubce 8,5 metru. Podle vrtů a odebraných vzorků chybí na dno jímky ještě přibližně metr a půl, „uvedl Josef Řehák, který podzemí plaského kláštera zkoumá dlouhodobě.

Jímka byla pravděpodobně studna. Podle Josefa Řeháka dospěli výzkumníci k tomuto závěru zejména podle eliptického tvaru šachty a použitého materiálu, v podobě velkých pískovcových kvádrů. Každý kvádr musel být vzhledem ke svému tvaru tesán speciálně na konkrétní místo, z toho leze usuzovat, že nádrž měla pro obyvatele kláštera velký význam.

Jímka skrývá řadu artefaktů, které pomůžou při mapování historie kláštera. Jedním z nalezených věcí je třeba dřevěný oválný předmět, který mohl sloužit jako víko latríny. „Už jsme nalezli kousky kůží, látky, dřevěné vědro a mohou tam být například i dřevěné misky, lžičky, úlomky skla či jiné nádobí. Odborná firma vytěží materiál nahoru, kde si ho převezmou naši brigádníci. Sediment má šedočernou barvu, dost silně zapáchá a všechen se musí proplavit přes síto,“ vysvětlila Marcela Waldmannová z Národního památkového ústavu v Plzni.

Výpověď o běhu každodennosti

Jímka může vydat i řadu organických předmětů jako jsou třeba pecky, úlomky kostí a podobně. Z nich se podle Marcely Waldmannové dá posléze rekonstruovat, co tehdy v klášteře chovali, pěstovali a jedli. „Nejvíce nadšení z nálezů jsou archeobotanici, neboť prostředí jímek jim zachovává velkou řadu informací o potravě, rostlinách i nemocech, o čemž se chystáme dělat parazitologickou analýzu,“ doplnila Waldmannová.

„Je skvělé, že v klášteře v Plasích dojde průzkum tak hluboko, a že se poznání o něm dostane až do zdánlivě bizarních rovin. Díky tomu se nám ale doplní střípky každodennosti, které nám chybí a my tak můžeme zaplnit bílé místo historie. I tento drobný kousek doplňuje obrovskou mozaiku všech výzkumů, které se tu provádí," řekl kastelán Pavel Duchoň.

Archeologové a speleologové budou na jímce pracovat ještě pět týdnů. Zkoumání vytěžených artefaktů bude pak trvat měsíce.