Kniha Mariánka/Marienberg popisuje historii a proměny Mariánské skály v Ústí nad Labem
Františku Mertlovi bude 16. března 95 let a říká, že tato výstava v Jízdárně je pro něj rendez-vous, o kterém ani nesnil
Tentokrát začínáme návštěvou dalšího spolku německé menšiny, a to Sdružení Němců – regionální kupiny Hřebečsko, které sídlí v Moravské Třebové v Centru setkávání Walthera Hensela.
Povídali jsme si s jeho vedoucí Irene Kunc. „Loňský rok byl pro hřebečskou skupinu docela složitý. Byl poznamenán stěhováním do menších prostor a z toho plynoucího omezení činnosti,“ uvedla paní Kunc.
Na letošek v Moravské Třebové ovšem chystají pestrý program. Jejich taneční skupina se například chystá na oslavy 30. výročí založení. Také se si chtějí připomenout 80 let od konce 2. světové války, který znamenal nucené vysídlení zhruba 95 procent původního obyvatelstva Hřebečska.
Vzpomínkový program chystá Sdružení Němců z Moravské Třebové ve spolupráci s krajanským sdružením v Německu a také s německým partnerským městem
Na konci loňského roku vyšla v Ústí nad Labem knížka Mariánka/Marienberg. Hora smrtná i milostná. Autorem knížky je ředitel městského archivu historik Petr Karlíček.
Hlavní hrdinkou knihy je Mariánská skála, rozlehlá znělcová hora, která se tyčí do výšky 265 metrů přímo nad centrem města Ústí nad Labem. Uprostřed hory je lom, dále je tu střelnice, a především tu vedou cesty, které jsou oblíbenými cíli procházek.
Knížka zachycuje příběhy lidí, kteří u hory žili nebo žijí, historii průmyslu, který je s ní spjatý, i řeky Labe, která teče pod ní. Nechybí ani pověsti a legendy o hoře. Publikace obsahuje velké množství obrazového materiálu.
V Ústí nad Labem žilo až do roku 1945 především německé obyvatelstvo. Autora knížky, Petra Karlíčka, jsme se zeptali, jak se to v jeho knížce odráží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
