Kosmický let dosud absolvovalo celkem 608 lidí. Nejvíc astronautů pocházelo z USA
Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Jako kosmický let se uznává buď nejméně jeden oblet Země, nebo let kosmickým prostorem trvající minimálně 90 minut.
Podle těchto kritérií dodnes absolvovalo kosmický let celkem 608 osob. Největší podíl zaujímají astronauti Spojených států amerických, kterých dosud bylo 362.
Na druhém místě jsou v součtu kosmonauti ze Sovětského svazu a Ruska. „Dokonce jedna posádka byla na mezinárodní kosmické stanici v době, kdy se ze Sovětského svazu stala Ruská federace. To musí být asi docela zvláštní odletět z nějakého státu a přistát v jiném,“ komentuje jihočeská astronomka Jana Tichá. Třetí kosmickou velmocí je Čína s dvacítkou astronautů.
V současné chvíli je podle Jany Tiché ve vesmíru minimálně deset lidí. „A to jak na Mezinárodní vesmírné stanici, tak na čínské Vesmírné stanici Tchien-kung,“ dodává.
Související
-
Astronaut Alan Shepard při první misi strávil ve vesmíru jen 16 minut, později ale vstoupil na Měsíc
Alan Shepard bývá označován jako první americký astronaut a také jako pátý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Jeho prvenství ale už podle současných pravidel neplatí.
-
První Američanka ve vesmíru Sally Rideová se stala astronautkou díky výzvě na školní nástěnce
Sally Rideová byla první americkou ženou ve vesmíru. Před ní se do kosmu podívaly dvě Rusky. Byla na palubě raketoplánu Challenger v červnu 1983 a poté ještě v říjnu 1984.
-
Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek
2. března 1978 vzlétl do vesmíru českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
