Křehkou krásou motýlů se můžete pokochat v Národopisném muzeu Plzeňska

V posledních letech byl zaznamenán velký úbytek hmyzu obecně, motýly nevyjímaje. „Motýli jsou krásní a i běžný člověk musel zaregistrovat, že najednou nejsou. I kvůli tomu jsme výstavu přichystali,“ říká kurátorka Iva Hradská. Tento smutný fakt mimo jiné ukazuje, jak důležitá je sbírková činnost muzea, díky které můžeme srovnat, jaké druhy se vyskytovaly v okolí Plzně před sto lety a tyto údaje srovnat se současným stavem.

První část výstavního prostoru je věnována morfologii a ekologii motýlů. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout třeba detail motýlího křídla pod mikroskopem. Další část výstavy je pak věnována preparaci, determinaci motýlů a ukázkám sbírek význačných plzeňských sběratelů.

Návštěvník se poučí třeba o modráscích. „On potřebuje k životu jeden určitý druh mravence. Housenka má totiž podobné feromony. Takže mravenec si ji prostě odnese do mraveniště, tam ji vykrmí a ona se zakuklí. Ovšem ten motýl, co se vylíhne, si musí už pomoci sám. Feromony ho nechrání, takže se z toho mraveniště musí dostat vlastními silami,“ popisuje těžký motýlí život Ivana Hradská.

Na výstavě uvidíte také například vzácného okáče skalního. „Běžně se ještě třeba v 50. letech minulého století vyskytoval na Kamenci u Radnic. V současné době ho opakovaně zkoušeli vysazovat na Českém středohoří. Ten motýl v ČR dneska téměř není,“ dodává Ivana Hradská.

Řepka, jehličnany a anglický trávník. To pro motýly není

Co udělat proto, aby se motýli vrátili? „Přestat používat chemii na polích ve velkém. Zamyslet se nad tím, jak máme založenou krajinu. Pokud máme všude monokulturní řepku, tak tam motýli nemají své místo. Ale je to problém každého z nás. Výsadby u rodinných domů jsou typicky jehličnany a žádná kvetoucí rostlina, anglický trávník, posečený na milimetr. Motýli tam nektar nenajdou, i kdyby chtěli,“ vysvětluje kurátorka a dodává: „Musíme založit květinové zahrady, záhony a dát si květiny do oken, jako to dělaly naše babičky.“