Kulturní dědictví objevené skrze recepty

V knize budou nejen recepty, ale i vzpomínky tachovských obyvatel vysídlených po druhé světové válce do Německa i lidí, kteří se naopak na Tachovsko místo nich přistěhovali. „Pracovali jsme zhruba s 30 pamětníky. Nejvíce nás bavily takové ty dětské radosti, jakými je třeba koláč. Každý nám o zážitcích z dětství spojených s koláčem vyprávěl z jiného úhlu pohledu,“ prozradila autorka projektu Gabriela Fatková.

Cílem projektu bylo zachytit kulturní dědictví Tachovska a někteří pamětníci se o své vzpomínky podělili právě prostřednictvím jídla. „Samozřejmě úplně nejlepší je vzpomínky stimulovat přímým podnětem, to znamená, že si jídlo společně uvaříme. Kuchyně se rozvoní a my si vyprávíme to, co možná lidem do té doby připadalo nepodstatné, protože se to váže s jejich každodenností. Tak jsme se dostali k těm nejzajímavějším vzpomínkám,“ řekla Gabriela Fatková.

Recepty jsou z nejrůznějších období i krajů

Zdrojem receptů jsou i staré kuchařky uložené v regionálních muzeích a další prameny. Kuchařka zahrnuje recepty a vzpomínky z období od první republiky až do roku 1989 a nevyhýbá se ani období bídy a hladu. „Jedna paní třeba vzpomínala, že v době hladu děti žvýkaly smolu z borovic. Kladně hodnotí pamětníci určitou kreativitu. Maminky si prý uměly poradit a i přesto, že byl nedostatek, nic jim vlastně nechybělo,“ potvrdila překladatelka a spoluautorka knihy Andrea Königsmarková  z Fakulty filozofické v Plzni. 

Autorky všechny recepty z kuchařky vyzkoušely a uvařily. „Do mé kuchyně pronikl recept, který se jmenuje šalátovka, je to takový jarní recept, který se vaří, ještě než vyroste ostatní zelenina. Vaří ji zejména rudohorští Slováci, ptala jsem se i na Šumavě a lidé tam šalátovku znají a vaří ji také. Je to vlastně obyčejná smetanová polévka, do které se na závěr přidá nakrájený listový salát,“ popsala Gabriela Fatková.

Vydání knihy finančně podpořil Program přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko.