Kupoli plzeňského nádraží kdysi zachránili škodováci

Už 22 let je výpravní budova hlavního vlakového nádraží v Plzni kulturní památkou. Aktuálně ale prochází rekonstrukcí a připomíná velké staveniště. Unikátní ostrovní nádraží, tedy s kolejemi po obou stranách, navrhl a také částečně financoval Rudolf Štech. Tento významný plzeňský architekt, který spolupracoval také s Mikolášem Alšem, je podepsaný i pod dalšími zdejšími stavbami: synagogou, městským divadlem, poštou nebo obecním pivovarem. Právě projekt plzeňského vlakového nádraží měl Štechovi pomoct překonat finanční potíže. To se ale nestalo a na začátku roku 1908 spáchal architekt v Plzni sebevraždu.

Kupole je jako malá Eiffelovka

O výpravní budovu nádraží se patnáct let staral Michal Polcar. „Štukové výzdoby pocházejí z 19. století a v 50. letech 20. století byly opravované,“ popsal. Za malou Eiffelovku označil 40 metrů vysokou kupoli, skrývá totiž v sobě ocelovou konstrukci. Dominanta stavby přitom málem nepřežila nálet spojenců na konci války v roce 1945. „Byla posunutá asi o 15 centimetrů. Škodováci se ale rozhodli ji po pracovní době pomocí heverů a hupcuků dát zpátky na místo,“ prozradil Polcar.

Další zajímavostí, kterou odhalila rekonstrukce, jsou dva velké trezory. „Ty se přesouvají do muzea,“ uvedl stavbyvedoucí Vítězslav Krčmář. Dodal, že v trezorové místnosti ve stěnách jsou ocelové pláty o průměru 4 centimetry. Dvě velké sochy Hutníka a Posunovače, které jsou tradičním místem setkávání, jsou poválečné a vznikly z nadšení místních umělců. „Já obdivuji ta žulová schodiště, jak dokázali naši předci pouze s majzlíky vytvořit tak subtilní konstrukci,“ uvedl Polcar. Otevřel ještě bezmála stometrový tunel na zavazadla, kam mají přístup jen zaměstnanci. „Tudy proudily balíky a zboží dál do světa,“ vysvětlil.