Labutí pastviště dělá problém vodohospodářům

31. říjen 2008

ilustrační foto|foto:Fotobanka Pixabay

Z městského rybníku Košinář v Plzni se stalo letos na podzim patrně největší pastviště labutí v kraji. Tři roky po odbahnění, kdy se rybník nelovil, zarostla plocha rostlinami a labutě tam mají stálý zdroj potravy. To se ale nelíbí vodním hospodářům. Ti chtěli, aby se v rybníku voda filtrovala jako zdroj pro padesátihektarový Bolevecký rybník, největší plochu ke koupání v Plzni. Labutě rybník silně znečišťují a situaci ještě zhoršují lidé, kteří tam labutě chodí krmit.

Na rozdíl od produkčních ploch Klatovského rybářství, největší oborové firmy v regionu, se živí ryby v Plzni ze dvou třetin přirozenou potravou z planktonu a bentosu, obilím se jen přikrmují. Košinář je zdrojem zejména candátů a línů pro zarybňování "Boleváku" při jeho tři roky trvající biomanipulaci. Unikátní projekt zlepšuje kvalitu vody, jež se chemikáliemi zbavuje zákalu, sinic a vodního květu. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase projekt změní ekosystém a z kalného chovného rybníka, téměř bez vodních rostlin, se stane pravý opak.

Biomanipulace také změní rybí obsádku. Namísto plevelných a býložravých ryb, které při shánění potravy čeří sedimenty u dna a uvolňují tak mimo jiné fosfor potřebný pro růst sinic, se ve vodě objevují dravé ryby - štika, candát, okoun a sumci.

Labuť loví potravu|foto:Jan Rosenauer

Bolevák se lovil naposledy v roce 1963. Je to proto, že po jeho vypuštění by v dnešních srážkových poměrech možná vůbec nenatekl nebo by se čekalo spoustu let. Problémy začaly už v 50. letech minulého století. Městští hospodáři mají 55 let starý dopis národního výboru, který upozorňuje, že je nutné lovit v delších časových intervalech, že rybník nenatéká a je zdrojem mračen komárů a zápachu. Jak dodal Jaroslav Frydrýn, situace se v poslední době ještě zhoršila.

autor: Směna ČRo Plzeň