Ladislav Sutnar se stal čestným občanem Plzně

Slavnostního zasedání Zastupitelstva města Plzně se účastnil jeho syn Ladislava Sutnara Radoslav s manželkou Elaine a další hosté, mezi nimiž byl i rada pro tiskové a kulturní záležitosti Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice Robert Zimmermann.

„Plzeň bývá často označována za město ležící poněkud stranou českého uměleckého nebo kulturního kvasu. A přece je městem, které dalo světu několik mimořádných uměleckých osobností, které se proslavily nejen v Česku, ale možná ještě výrazněji v zahraničí. Tak bychom mohli zmínit například Bohumíra Lindauera, který je dnes považován za zakladatele moderního výtvarného umění na Novém Zélandu, Václava Brožíka, snad nejznámějšího českého malíře v Evropě poslední čtvrtiny 19. století, a konečně Ladislava Sutnara, který svůj mimořádný talent prestižního designera nejprve rozvíjel v prvorepublikovém Masarykově Československu, ale podstatným způsobem zúročil především v Americe, kde se od roku 1939 natrvalo usadil. Právě osobní příběh Ladislava Sutnara, který je dnes považován za jednoho ze zakladatelů moderního světového designu poválečné doby, ukazuje, jak je důležité si stále připomínat význam a odkaz takovýchto osobností,“ uvedl ve svém proslovu primátor Martin Baxa.

Odhalení bronzové pamětní desky na Sutnarově rodném domě v Dominikánské ulici |foto: Magistrát města Plzně

Designér, typograf, malíř a grafik Ladislav Sutnar se narodil 9. listopadu 1897 v Plzni a zemřel 18. listopadu 1976 v New Yorku. Patřil k hlavním představitelům české moderny. Ve 30. letech navrhl například servis z varného skla, jeden z prvních průmyslově vyráběných v Evropě, či porcelánový soubor a příbory z oceli. V roce 1939 emigroval do USA a stal se průkopníkem informačního designu.

Pamětní desky na Sutnarově rodném domě v Dominikánské ulici 2v Plzni , jejímž autorem je student Ústavu umění a designu Jakub Orava|foto: Magistrát města Plzně

Na slavnostní akt udělení čestného občanství navázalo odhalení bronzové pamětní desky na Sutnarově rodném domě v Dominikánské ulici 2, jejímž autorem je student Ústavu umění a designu Jakub Orava.