Lázně v Bílině čekají stále na opravu. Stáčírna léčivé kyselky je ale přístupná

Lázně v Bílině čekají stále na opravu. Stáčírna léčivé kyselky je ale přístupná
Jak voda přivedla železnici aneb dlouho skrytý drahokam. I tak by se dalo nazvat bohatství léčivých vod v Bílině na severu Čech. O pramenech minerálních vod je první písemná zmínka v kronice Václava Hájka z Libočan, vydané v roce 1541, ale ještě další skoro dvě století si prameny musely počkat na vyčištění a širší využití.
František Ambrož Reuss byl na přelomu 18. a 19. století uznávaný geolog a také balneolog, tedy odborník na léčivé vody a zkoumání jejich účinků na lidské tělo. A právě on založil slávu zdejších pramenů. Prozkoumal jejich účinky a bílinská léčivá voda se stala oficiálně uznávaným prostředkem při léčení nemocí dýchacích cest, dokonce i při počátečním stádiu plicní tuberkulózy, při revmatismu, při nemocech ledvin a močových cest, ba i při hysterii a hypochondrii. Ve druhé polovině 18. století tehdejší nájemce Georg Schwab začal s čerpáním vody do speciálních keramických „lahví“ a s rozvozem po okolí.
V otcově díle pokračoval už v Bílině narozený August Emanuel Reuss, významný přírodovědec své doby a také lázeňský lékař. Pro jejich připomenutí stojí dodnes v areálu mezi uzavřenou lázeňskou budovou a stáčírnou impozantní pomník. 19. století bylo zlatým věkem zdejších lázní.
Tunel měl zajistit klid lázeňským hostům
V Bílině se nachází také tajemný tunel, vedoucí od pramenů k železniční trati. Je to svého druhu technická památka. Vznikl pro ženy, které v nůších nosily keramické džbánky a lahve k pramenům, a naplněné vodou se s nimi vracely zase k železnici. Cílem bylo, aby cinkání nepřetržitého řetězce nerušilo vzácné lázeňské hosty, mezi kterými byly i takové osobnosti jako J. W. Goethe nebo světoznámý cestovatel Alexander von Humboldt. Současní provozovatelé stáčírny by tunel chtěli zpřístupnit návštěvníkům nově budovaného muzea.
Roku 1870 obdrželi hrabě Thun-Hohenstein, hrabě Rudolf Chotek, hrabě Mořic Lobkowic a další šlechtici i podnikatelé koncesi na vybudování a provoz železniční trati z Prahy-Smíchova do severočeské uhelné pánve.
Lobkowic si vymínil, že se postaví i odbočka a nádraží v Bílině-Kyselce, aby mohl snadno distribuovat léčivé vody, které se už tehdy vyvážely do celé Evropy i do zámoří. Během čtyř let byly všechny úseky v provozu a Duchcovsko - pražská dráha má dodnes funkční odbočku právě do Kyselky.
Muzeum představí lázeňství i historii těžby přírodního bohatství
Po druhé světové válce se znárodněné lázně přejmenovaly na Lázně Julia Fučíka a změnily i indikaci léčených chorob. Zhoršující se ovzduší už nekorespondovalo s léčbou nemocí dýchacího ústrojí, a tak se lázně přeorientovaly na doléčování po operacích tenkého střeva a žaludku. Jejich lesk ale pomalu pohasínal.
Na lepší časy se začalo blýskat v 70. letech. Bílina se stala lázeňským městem, park byl obnoven a obohacen o minigolf. Ročně tudy prošlo na 3 000 pacientů, ale elektrárenské exhalace jim moc neprospívaly.
Po roce 1989 získala rodina Lobkowiců lázně Kyselka v rámci restitucí zpět. Lázně později odprodala soukromé firmě, která areál uzavřela. Na konci 90. let lázně odkoupilo město Bílina a nyní hledá investora pro jejich revitalizaci.
Stáčírna ovšem funguje dodnes. Můžete si domluvit exkurzi včetně ochutnávky zdejší vody přímo z pramene. A do jara by se mělo dokončit muzeum, které návštěvníkům přiblíží historii lázeňství ve zdejší oblasti i historii těžby přírodního bohatství – léčivými vodami počínaje a uhlím nebo rudami konče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vydírání Součka? ‚Radní jsou znepokojeni, chtějí to od něj vysvětlit,‘ říká šéf Rady ČT
-
Rakušan chce přitvrdit proti nelegální migraci. ‚Zvýšíme bezpečnost bez populismu,‘ říká
-
Hlavní cenu Magnesia Litera získal Hlaučův román Letnice. Ocenění obdržel i komiks zesnulého Smutena
-
Na teroristickém útoku na koncert Taylor Swift se měl podílet 20letý Slovák. Plánoval i střelbu v Istanbulu