Legenda chodského folkloru Antonín Konrády slaví 90. narozeniny
Antonín Konrády říká, že má dvě medicíny – pilulky, ale pak také muziku a humor. A i díky tomu všemu oslavil domažlický dudák, zpěvák a vypravěč na konci dubna úctyhodnou devadesátku.
Pokud Toníka, jak mu kamarádi říkají, navštívíte, možná vám až vyrazí dech, v jaké je výtečné kondici a pohodě. Stále hraje i zpívá. Když byl však ještě mladík, bavila ho úplně jiná muzika než ta lidová. Od mládí hrál především na bicí a zálibu našel také ve swingu.
Na dudy se začal učit až před vojnou
Kromě bicích hrál také na harmoniku, pozoun, baskřídlovku, klavír a zkoušel i housle. Na dudy se začal učit až před vojnou. „Můj strýc a tatínek říkal, že bych se měl učit na dudy, když jsem z Domažlic, protože muzikantů na vojně bude třeba dost, ale dudáků? Kdoví jestli vůbec nějaký,“ poznamenal Antonín Konrády. Na vojně založil vojenský muzikantský soubor.
Po roce se přesunul Antonín Konrády z Pardubic do Havlíčkova Brodu. A protože ani tam nebyl žádný folklórní soubor, tak ho založil. Vojenský národopisný soubor byl velice úspěšný. Dostal se až do Chrudimi na celostátní přehlídku vojenských souborů a vyhrál zde první cenu. „Z tohoto souboru jsem se dostal do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a tam jsem byl jako dudák i basista. Hrál jsem tam v cimbálovce,“ zavzpomínal Antonín Konrády. Vyučený je jako radiomechanik, a proto dělal také zvukového technika.
Založil i svou dudáckou muziku
Po vojně se seznámil se Zdeňkem Bláhou z Horní Břízy, se kterým hráli jako duo. V roce 1955 se rozhodl, že založí dudáckou muziku. „Protože jsme tam byli tři Konrádyové, já, můj tatínek a strýček, dali jsme tomu název Konrádyho dudácká muzika,“ vysvětlil.
Z prvního zahraničního zájezdu v roce 1957 na Světový festival mládeže v Moskvě se Konrádyho dudácká muzika vracela zpět jako laureát festivalu se zlatou medailí. Na zájezdu do Anglie zase Antonín Konrády ovládl soutěž hráčů na lidové hudební nástroje.
Doma je ale v Domažlicích a také na srpnových Chodských slavnostech. S Konrádyho dudáckou muzikou prý snad vynechali jen jeden jediný ročník. Ze všeho nejvíce se vždy těší na publikum a jeho reakce. Třeba na smích, když zazní některá z jeho „poudaček“.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.