Loreta v Kosmonosích je jednou z českých kopií originálního svatostánku. Údajně je tou nejitalštější
Loreta v Kosmonosích u Mladé Boleslavi ve Středočeském kraji je považována za jednu z nejkrásnějších staveb loretánského typu na sever od Alp. Celý areál nechal vybudovat Humprecht Jan Černín z Chudenic a stavbu svěřil italskému staviteli Alliprandimu. Po celém areálu kosmonoské Lorety navíc najdete barokní sochy místního rodáka, sochaře Josefa Jiřího Jelínka.
Loretou se v přeneseném slova smyslu nazývá každý svatostánek věnovaný Panně Marii. Nejvíc jsou přitom ceněny stavby, které se blíží originálu v italském Loretu. Podle legendy byl původní domek Panny Marie poté, co byl na konci 13. století zničen muslimy, přímo z Nazaretu přenesen anděly do Loreta. Ve druhé polovině 15. století byl kolem Svaté chýše vybudován mramorový chrám sloužící jako ochrana.
Vedle Lorety v Kosmonosích se italskému originálu nejvíce blíží Loreta pražská a rumburská. Ale Loreta v Kosmonosích je považována za „nejitalštější“. Soubor loretánských objektů tvoří Svatá chýše neboli Santa Casa, vysoká věž sloužící jako zvonice, kostel sv. Martina a okolní ambity.
Celý areál byl vybudován v letech 1673 až 1707 za Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách, a poté jeho syna Heřmana Jakuba. V letech 1703 až 1709 byl barokně přestavován zámek v Kosmonosích. Přestavbu zámku i stavbu loretánského souboru projektoval italský stavitel Giovanni Battista Alliprandi.
Raritou je skutečnost, že Loreta v Kosmonosích nebyla majetkem církve, ale patřila Černínům, kteří ji nechali vybudovat. Dodnes patří zámku a v současnosti ji spravuje město Kosmonosy. Největší slávu zažila Loreta v dobách, kdy panství patřilo Černínům a kdy zde byl i piaristický klášter a gymnázium.
Věrná kopie italského originálu
Venkovní stěny Svaté chýše zdobí reliéfy ze života Panny Marie, ve výklencích ambitů jsou umístěny sochy proroků. Vnitřek Svaté chýše je zdoben imitacemi originálních fresek z italského Loreta. A protože jde o dokonalou kopii, najdete uvnitř chýše i částečně oprýskané zdi, kde jsou místo omítky pouhé cihly.
Samotnou Loretu tvoří ve skutečnosti dvojdomek. Vnitřní Svatou chýši chrání další větší stavba, stejně jako klenotnice chrání klenoty. Mezi oběma stavbami je přibližně metrový prostor, kterým je možné projít. I tento detail přesně kopíruje loretánskou baziliku, kdy byl kolem originální Svaté chýše vybudován mramorový chrám sloužící jako ochranná schránka.
V areálu je i expozice sochařského umění
Po celém areálu kosmonoské Lorety najdete barokní sochy místního rodáka, sochaře Josefa Jiřího Jelínka, který patřil k významnému rodu sochařů a řezbářů pocházejícímu z Kosmonos. Přímo na oltáři kaple sv. Martina je k vidění překrásná Jelínkova polychromovaná socha sv. Martina.
Expozici děl řezbářského a sochařského rodu Jelínků si můžete prohlédnout přímo v loretánském areálu, především v galerii umístěné v prostorách kaple sv. Martina a v místním Lapidáriu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
