Luhovat / louhovat / loužit / vyluhovat / vylouhovat / vyloužit

22. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Slovesa "luhovat, louhovat, loužit" a jejich odvozeniny s předponou vy- jsou v praxi frekventovaná, jako každý jazykový prostředek, který má více variant, však budí pochybnosti, který tvar je v tom kterém kontextu náležitý.

Výběr správné varianty tu ovlivňují dva důležité faktory. Za prvé některé z těchto podob mohou mít podle slovníku dva významy (působit louhem - tedy kyselinou - a máčením ve vodě uvolnit potřebné látky). Za druhé na první pohled vypadají jako zcela pravidelné vidové protějšky: nedokonavé luhovat proti dokonavému vyluhovat a stejně tak u ostatních podob. Problém spočívá v tom, že podle Slovníku spisovného jazyka českého mají význam "uvolnit potřebné látky máčením" jen některé z podob a v tom, že vidové protiklady tu nejsou zcela přímočaré.

Nechme stranou užití ve významu "působit louhem", v praxi se stejně vyskytuje minimálně, a soustřeďme se jen na mnohem frekventovanější užití ve významu "máčením uvolnit potřebné látky". I v tomto významu se ale vyjádříme jen k těm frekventovaným a problematickým podobám, jinak by byl výklad velmi nepřehledný. Podle slovníku by měl existovat protiklad nedokonavého slovesa vyluhovat a jeho dokonavého protějšku vylouhovat s variantou vyloužit. Věty s nedokonavým slovesem vyluhovat jsou ale problematické: často je můžeme chápat jako trvale probíhající děj (např. horniny, které mořská voda po léta vyluhuje; tato čajová směs se musí vyluhovat 17 minut) i jako děj dokončený, uzavřený, ale právě s druhou možností slovník nepočítá, takže např. věty čaj se za 10 minut vyluhuje; ve varně se slad vyluhoval za kratší dobu, než je obvyklé nejsou podle slovníku možné. Naopak věty s dokonavými slovesy vylouhovat a vyloužit v podstatě nejsou problematické a odpovídají i praxi: déšť a sníh vylouhuje z půdy živiny a odplaví je nebo červený pigment je rozpustný v alkoholu a vylouží se během alkoholového kvašení.

U sloves bez předpony je problematické zejména sloveso louhovat s variantou luhovat, které podle slovníku nelze užít ve významu "máčením uvolnit", tedy např. věta čaj se nechá 2 až 5 minut louhovat/luhovat je podle slovníku nepřípustná, ačkoli jeho protějšek s předponou vy- v tomto smyslu lze bez problémů užít a říci např. čaj se po 2 až 5 minutách vylouhuje/vyluhuje.

Užití v praxi jasně ukazuje, že je na čase slovníkové údaje přehodnotit. Shrňme celý problém pokud možno co nejpřehledněji. Jestliže mohu užít sloveso vylouhovat ve významu "máčením uvolnit potřebné látky", pak tentýž význam mohu uplatnit i u jeho vidového protějšku, u slovesa louhovat: za přípustnou a správnou tedy považujeme jak větu vylouhovala/vyluhovala do hrnku černý čaj (ta je správná i podle slovníku), tak i větu "slovníkově nepřípustnou": černý čaj se v hrnku louhoval/luhoval 8 minut. Ospravedlnili bychom tak v praxi zavedený protiklad čaj se vyluhuje za 10 min (sloveso je dokonavé - nese význam dokončení děje) a čaj se luhuje 10 min (sloveso je nedokonavé - vyjadřuje průběh děje), tedy přirozený protiklad dokonavé sloveso s předponou a nedokonavé v témže významu bez předpony.

Čaj nebo jiné látky, které potřebujeme máčením uvolnit, se v češtině nejčastěji vylouhují, méně často louhují, v ještě menší míře se vylouží a jen zcela okrajově se luhují nebo louží.

DOTAZY

S jakým písmenem se píše sluneční soustava?

V souladu s jazykovými příručkami doporučujeme psát spojení sluneční soustava" vždy s malým počátečním písmenem - jedná se obecné pojmenování, slunečních soustav je totiž více, je to je pojmenování typu planetární soustavy.

Co je správně? Kupole nebo kopule?

Podle Nového akademického slovníku lze užít obě podoby. V praxi se o něco častěji užívá podoba kopule.

USTÁLENÉ SPOJENÍ

...jsem z toho jelen

Původ tohoto spojení není doposud jednoznačně vysvětlen. Názory se různí - jeden říká, že jde o překlad z němčiny, jeden, že jde o slovní hříčku pocházející z doby 1. světové války - v rakousko-uherské armádě totiž sloužili pověstně vyjukaní maďarští vojáci, kteří se hlásili slovem eljén (=zde) a odtud je pro hravého Čecha k jelenovi jen krůček; jiný názor tvrdí, že by mohlo jít o štvaného jelena při honitbě. Kdo by chtěl tyto názory posoudit zasvěceněji, může si je vyhledat v časopise Naše řeč z roku 1932, od té doby zatím nikdo s jiným výkladem nepřišel.
autor: Martin Prošek
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

Zprávy z iROZHLAS.cz