Lyžařský areál versus skiareál

23. září 2010

Jazykové prostředky, kterým se v dnešním jazykovém koutku, zaměřeném na slovní spojení týkající se lyžování, budeme věnovat, nejsou nijak výjimečné v tom smyslu, že by se na ně daly uplatnit obecné poznatky o situaci současné češtiny nebo naopak že i ony mají vliv na utváření obecného pohledu na současnou češtinu. Abychom byli konkrétnější - budeme mluvit jak o tradičních pojmenováních, tak o pojmenováních nových, a jak je tomu dnes v češtině v mnoha jiných oblastech, i zde bude motivací vzniku nových pojmenování vliv cizích jazyků a i zde budou některá pojmenování frekventovanější, jiná méně častá.

Tradičně se lyžování a činnosti či služby s ním spojené pojmenovávají slovními spojeními s přídavným jménem lyžařský, máme tedy např. lyžařský areál, lyžařský klub, lyžařské středisko, lyžařská škola, lyžařská oblast, lyžařský výcvik a podobně. S nástupem vlivu cizích jazyků, zejména angličtiny, na češtinu začínají takzvaně pronikat nová pojmenování s první částí ski-. Proto dnes můžeme lyžovat v různých skiareálech, skicentrech a skiresortech, na horách se lze ubytovat ve skihotelech, skiapartmánech a skiprivátech, občerstvit se lze ve skibarech, cestovní kanceláře zařídí zájemcům luxusní skivíkendy, vybavení na takový skivíkend lze pořídit ve skishopech, ski e-shopech či levnějších skibazarech, profesionálové si jistě s sebou pořídí specializovaný skimagazín, oblečou se do módního skikompletu, vymění si zkušenosti s kolegy v různých skiworkshopech a v případě nehody pomůže poškozené vybavení opravit nejbližší skiservis. No a pro úplné začátečníky existuje výběr mnoha různých skiškol.

Můžeme si položit otázku, proč se tato nová pojmenování vůbec objevují. Že by ta stará už nám dnes nestačila? Chtělo by se říci, že nejde o nic jiného než o módnost a touhu být - jak se říká - "in", ale to vše je dáno ještě důvody ekonomickými a postupující - řekněme - internacionalizací. Cizince totiž poskytovatelé služeb snadněji nalákají právě do skiresortů a skihotelů než do lyžařských oblastí a areálů či do horských hotelů či chat, a to tím spíš, když se v současné době většina takových služeb hledá na internetu. Inzeruji-li totiž své služby prostřednictvím mezinárodního slova ski, mám větší šanci na úspěch i u zahraničních zájemců o zimní sporty.

Z toho, co bylo řečeno, bychom neměli nabýt dojmu, že jde o záplavu nových slov, která zcela vytlačuje domácí pojmenování. V běžné konverzaci stále přesvědčivě vedou lyžařské areály a oblasti, lyžařské prodejny a servisy apod. Nověji pronikající pojmenování jakožto konkurenční prostředek se objevují především právě u zmíněných resortů a oblastí, poměrně častá jsou také jinojazyčná pojmenování souvisejících služeb, např. skiservisy, skicentra a samozřejmě specializovaná ubytovací zařízení - skihotely apod. Naopak velmi pevná jsou ta pojmenování, u kterých není mezinárodní srozumitelnost zapotřebí, neoznačují totiž komerčně zaměřené skutečnosti, např. lyžařský oddíl, lyžařský klub, lyžařská dovednost, (školní) lyžařský výcvik, (školní) lyžařský kurz, lyžařský výcvikový tábor apod. Ale jak jsme říkali, ani u novějších pojmenování nelze mluvit o nadužívání.

A na konec jste ještě krátké pojednání o pravopisných podobách nových pojmenování. Je pro ně totiž typická rozkolísanost. Ve většině případů jsou pojmenování jako např. skiareál psána dohromady, což je v pořádku. v češtině máme řadu tzv. nevlastních složenin tohoto typu. Nezřídka se však setkáváme i s tím, že slovo ski je psáno odděleně. Takové psaní nedoporučujeme. Nevyhnutelné je však v jediném případě - u pojmenování internetového obchodu s lyžařskými potřebami: ski e-shop (psáno...).

DOTAZY

Jak prosím napíšu slovo pětiden(n)í, jde-li o podstatné jméno - s jedním n, nebo se dvěma? A jak se píše třičtvrtě hodina?
Správně píšeme pětidenní a tři čtvrtě, dohromady by bylo psáno jen přídavné jméno třičtvrtěhodinový.

Jsem sekretářka na střední škole a kolegové se liší v psaní velkých písmen u názvů oborů. Jak správně psát název oboru v úředních dokumentech, např. rozhodnutí o přijetí, vysvědčení atd.? Např. obor výroba a služby.
S podobným dotazem se setkávám často, i zde však připomínám, že v souladu s PČP se názvy vzdělávacích programů, oborů i jednotlivých předmětů píší s malým písmenem, tedy obor výroba a služby.

PŘÍSLOVÍ, USTÁLENÉ SPOJENÍ, RČENÍ

....zajít na úbytě

Úbytě je starý název pro chorobu, kterou dnes známe spíše pod označením tuberkulóza. Významem naznačují, že se jedná o nemoc, při níž člověk ubývá na váze, chřadne, ztrácí se. Dnes se však povědomí o původu slova úbytě ztrácí, takže místo "zajít (=zemřít) na koho, co" se chápe spíše jako "zajít jak, jakým způsobem" a používá se všude tam, kde vyjadřujeme, že něco živoří či již bylo zmařeno, např. malé živnosti zašly na úbytě.
autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka