Magické oko rádia a myši ve stodole. Ze svého vztahu k rozhlasu se vyznávají Uhde, Oslzlý a Stöhr
Poslechněte si sérii fejetonů, jimiž se významné umělecké osobnosti vyznávají ze svého vztahu k rozhlasu. Zazní vzpomínky Milana Uhdeho, Petra Oslzlého a Martina Stöhra.
Milan Uhde
Milan Uhde (nar. 1936) je stálým posluchačem rozhlasu od roku 1945, a to díky pohádkám, které tehdy pravidelně poslouchal v neděli po obědě. Časem začal věnovat speciální pozornost pořadům brněnské rozhlasové stanice a jejím režisérům Olze Zezulové a Vladimíru Vozákovi. Ti také režírovali Uhdeho rozhlasové dramatické prvotiny: Komedii s Lotem (Vozák) a Svědkové (Zezulová). Ale to až později.
Mezitím Uhde poslouchal hry pro mládež a později pořady pro dospělé včetně projevů Zdeňka Nejedlého či armádního vysílání, v němž působil básník Karel Šiktanc. Autora zaujaly i přenosy divadelních inscenací, ale sám byl zastáncem původní rozhlasové tvorby – stejně jako brněnští tvůrci a dramaturgové Karel Tachovský, Miloš Rejnuš, Antonín Přidal a další. V kontaktu byli s pražským dramatikem a dramaturgem Jaromírem Ptáčkem, který je seznamoval s německou rozhlasovou hrou. Milan Uhde dále hovoří o své hře Výběrčí v režii Jiřího Horčičky, ale také o době, kdy oficiálně nesměl publikovat. Po listopadu 1989 se však ke spolupráci s rozhlasem vrátil.
Petr Oslzlý
Také Petr Oslzlý (nar. 1945) byl – v Prostějově – posluchačem rozhlasu od dětství. Vzpomíná na zářící zelené magické oko rádia – dřevěný objekt, který dominoval rohu hlavního pokoje. Jako dítě byl Oslzlý přesvědčen, že uvnitř naleštěné skříně se zdobným kováním musí být nějací trpaslíci, kteří tam mluví a hrají. Rádio bylo jedním z hlavních ohnisek rodinného života. Rozhlasová dramatická tvorba navíc umožňovala rozvíjet fantazii. V roce 1962 se Petr Oslzlý setkal s dílem Ludvíka Kundery – jako posluchač rozhlasové nahrávky divadelní inscenace Totálního kuropění.
S brněnským rozhlasem má také spojen jazzový bigband Gustava Broma. Později se ocitl „na druhé straně“, když se díky Jaromíru Nečasovi podařilo prosadit natočení mono nahrávky inscenace Divadla na provázku Balada pro banditu. O rok později následovala nahrávka stereofonní, kterou vytvořil režisér Zdeněk Pospíšil jako v brněnském studiu vůbec první stereofonně natočenou rozhlasovou hru. Díky dramaturgyni Svatavě Růžičkové (dnes Morávkové) následovalo v roce 1987 natočení provázkovské nové opery Chameleon aneb Josef Fouché autorů Ludvíka Kundery a Miloše Štědroně. Na scénáři rozhlasové rekonstrukce se podíleli vedle Petra Oslzlého i Peter Scherhaufer a Zdeněk Kozák. Petr Oslzý hovoří i o dalších rozhlasových rekonstrukcích provázkovských her a otevřenosti k experimentu.
Martin Stöhr
I Martin Stöhr (nar. 1970) se ve vzpomínkách vrací do dětství, a to ve Zlíně, na periferii Božího lesa. Děda jeho kamaráda Arnoštka tehdy sestrojil v ulici první rádio. Z antény, u níž se všichni shromáždili, se však žádná slova nelinula. Vysílání proto slyšely leda myši ve stodole. Sousedka paní Cvrčková poslouchala dráťák, zatímco u Stöhrů v kuchyni stál robustní tranzistorák sovětské výroby, na kterém se chytalo mnichovské rádio Svobodná Evropa. Tam bylo možno slyšet Karla Kryla i Rozhlasovou univerzitu.
Sám Martin Stöhr přišel poprvé do kontaktu s rádiem jako vítěz literární soutěže. Později začal psát fejetony pro literárně-publicistický magazín brněnského rozhlasu Zelný rynk. První z nich se jmenoval Pravdivé Vánoce. Ale sám je také posluchačem vysílání Českého rozhlasu Brno. Říká o tom: „Zapnu si to a pak se vážně kochám vší tou dechovkou, českým popem z roku raz dva, všemi těmi rubrikami hádanek, počasí a sportu, které jsou dělány lidmi pro lidi, těším se na magazín jistého nejmenovaného moderátora a nadšeně počítám, kolikrát řekne ‚moji milí‘.“
Související
-
Jaké to je sdílet jméno s rozhlasovou legendou? Poslechněte si cyklus minutových her Jmenovci
„Tady Dagmar Veselá, Český rozhlas Brno.“ Jak byste reagovali, kdyby se vám moderátorka dovolala do čekárny u zubaře nebo na dětské hřiště?
-
Brněnský Provázek mi zachránil život, říká spisovatel Milan Uhde
Muž s výrazným přednesem a názory, co mají váhu, dramatik se zkušeností z politiky. Milan Uhde říká, že mu brněnský Provázek zachránil život.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
