Masopusty na Hlinecku
Masopust byl na českém venkově časem veselí, svateb, zabijaček a tancovaček. Těsně před zahájením církevního předvelikonočního půstu vrcholilo zimní období masopustními obchůzkami staročeských maškar. Ty nejkrásnější se dochovaly na čtyřech místech kolem Hlinska vČechách: v obcích Studnice, Vortová, Hamry a v hlinecké části Blatno.
Tamní masopustníobchůzky byly pro svou autenticitu a ryzost zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Obchůzky se tam konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě a masopustní masky mají tradiční podobu a jsou rozděleny na tzv. červené a černé neboli pěkné a škaredé.
Za doprovodu dechovky vesnicí prochází obvyklá sestava: laufr, ženuška, kobyla s rasem, židi a turci, slamění a kominíci. Každá maska má přitom svou přesně definovanou funkci i podobu. Letos poprvé se obchůzky kvůli pandemii nekonají. Specifickou a trochu divokou atmosféru masopustů na Hlinecku připomene Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.