Menhir nebo pomník padlého generála? Švédský kámen u Karlova zůstává záhadou
Švédský kámen leží jen několik metrů od silničky, která spojuje malou osadu Karlov na Olomoucku s okolním světem. Pojí se k němu několik legend. Podle jedné získal i své jméno. Údajně pod balvanem leží tělo padlého generála z dob obléhání nedalekého Sovince.
Tajemný kámen má průřez ve tvaru téměř rovnostranného trojúhelníku o straně cca 1,2 metru. Délkou přesahuje dva metry. Jeho současná poloha ale prý není původní, manipulovalo se s ním nejspíš hned několikrát. Podle ústní tradice měl dokonce stát na výšku, ale důkazy o tom chybí. Naposledy se s kamenem hýbalo pravděpodobně nedávno, protože si pod ním můžete všimnout zbytku ocelového lana.
Kámen ukrývá mnoho tajemství. První se týkají pravidelného tvaru a jeho údajné původní polohy na výšku. Mnozí to považují za jednoznačné potvrzení, že se jedná původně o menhir. Archeologové a odborníci na megalitické památky jsou ale v tomto směru velmi skeptičtí. Spíše se přiklánějí k názoru, že menhiry se v českých zemích nevyskytují i přes některé dochované exempláře kamenných stél.
Na Švédském kameni najdete pod silným porostem mechu náznak jakýchsi znaků. Milovníci záhad v nich vidí tajemné nápisy, jiní se odkazují na magické znaky. Ani v tomto směru ale nebyl dán žádný důkaz o to, co obrazce vlastně představují.
A tak jsme odkázáni do říše legend. Jedna říká, že kámen získal jméno podle jakéhosi švédského generála, který padl při obléhání hradu Sovince švédskými vojsky. Jeho tělo bylo pod kamenem pohřbeno. Není vyloučeno, že se pod kamenem už někdo pokoušel kopat, s neznámým výsledkem. Jisté je, že generál Lennart Torstenson, který vedl za třicetileté války tažení Švédů na Moravu, rozhodně při obléhání Sovince nepadl. Je spolehlivě dokázáno, že zemřel doma ve Švédsku v roce 1651. Mohl to být jiný vysoký důstojník? Patrně ano, ale žádné důkazy k tomu neexistují.
Jednou za 10 let
Naopak druhá legenda hovoří o tajemných modrých světýlkách, která se jedenkrát za deset let o svatojánské noci objevují u kamene. Na jeho povrchu prý malují roztodivné tvary, které údajně přinášejí jisté poselství tomu, kdo umí číst v symbolech. Doposud nikdo, kdo světélka viděl, je nedokázal vyfotografovat ani natočit. Snad proto, že by možná o slibované štěstí přišel.
U kamene se proto zastavují zejména turisté, kteří se vydávají po cestě do nedalekého Karlova, na Sovinec nebo jen tak za výhledy. Krásný rozhled nabízí hlavně známé arboretum Makču Pikču, které se nachází kousek pod kamenem. Celý Hornomoravský úval odsud máte jako na dlani. A kdo má štětí, vidí odsud nejen na moravskočeské pomezí, ale i širé údolí Hané od Olomouce až ke Kroměříži a také okolní vrcholky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Klimeš: Babiš riskuje pověst. V nové frakci bude součástí proruského vlivu v EU
-
Je to hodně tekuté, vše je otevřené, říká Bartůšek o frakci, kam s Turkem v europarlamentu zasednou
-
‚Jste vy dva opravdu to nejlepší, co máme?‘ Britové si zvolí nový parlament, bojuje se ale až o druhé místo
-
Politolog Just: Patrioti pro Evropu? Pelmel pravice a levice s programem kritizovat a vymezovat se