Muži s kosami pod hradem Buchlov
Od konce května až do červnového svátku svatého Jana naši předkové kosívali louky, protože luční trávy a květy měly největší sílu a seno bylo nejlepší, poté v kosení pokračovali v červenci, protože svatá Markyta hodila srp do žita a nastaly žně.
Obě tyto zásadní zásadní činnosti byly spojeny s bravurním ovládáním prastarých nástrojů, jimiž byly kosy a srpy, s časným vstáváním, zpěvem a také s láskou a namlouváním. A tento obraz starých časů se každý rok daří vytvořit na zámeckých loukách v Buchlovicích na Uherskohradišťsku.
Tradiční kosení luk je tam už 25 let spojeno s kláním o nejlepšího sekáče. Atmosféru ranního rozbřesku, řinčení kos, vůni trávy a všudypřítomný zpěv zachytila na kosení luk u buchlovického zámku Marketa Ševčíková. Koseckými písněmi přispěly i cimbálové muziky BROLN, Horňácká cimbálová muzika Miroslava Minkse, Kašava, Lipovjan a mužské sbory Mistříňáci, Lanžhoťáci a Rovina z Olomouce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.