Na plzeňských řekách se zabydleli bobři

Bobr evropský
Bobr evropský
Hustá srst, zuby a placatý ocas. Populace bobrů se čím dál víc rozrůstá v západočeské metropoli. Kdysi vyhubené zvíře se usadilo už na všech místních řekách.

Bobrům se v Česku daří. Zatímco ochránci zvířat jásají, správci vodních toků už tak nadšení nejsou. Bobr kácí stromy a staví hráze. Řeky a potoky se pak vylévají do polí a luk. Bobrů přibývá i v Plzeňském kraji, hlavně na Domažlicku a Tachovsku.

Z pohraničí pak čím dál častěji doplouvají po řekách až do Plzně. Ohryzané pahýly stromů mohou lidé vidět například u Papírenské lávky. A takových bobřích podpisů je na území Plzně čím dál více.

„Výskyt evidujeme opravdu na té Radbuze, to znamená v okolí nádrže České údolí, i pod přehradou. Byl zaznamenán i na soutoku Radbuzy a Mže a na Berounce U svatého Jiří," uvedl ředitel plzeňské pobočky Povodí Vltavy Miloň Kučera.

Bohaté zkušenosti s bobrem evropským mají v plzeňské záchranné stanici živočichů. Ročně řeší několik případů, kdy lidé nahlásí nález bobra. Většinou jde ale už o mrtvá zvířata, která buď srazí auto anebo se najdou uhynulá v řece. Stanice začala přítomnost bobrů ve městě monitorovat v roce 2007, tehdy se v Plzni objevili poprvé.

„Zatímco v tom roce 2007 Plzní jenom propluli, tak teď už je najdeme i v samotném centru města. Je to známka toho, že ty populace jsou už naplněné, ta teritoria jsou už obsazená, takže hledají jiná místa a holt vezmou zavděk i nějakým tím městským prostředím, což pro ně není úplně ideální," popsal Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů.

Bobři do české přírody patří, prospívají omlazení zeleně

Rájem bobrů je Kateřinský potok nebo jiné toky na Tachovsku, nebo Domažlicku. Tam kácí stromy, staví hráze, hrady, zaplavují pozemky a zlobí hospodáře i vodohospodáře. Ti když chtějí zvláště chráněného bobra usměrnit a snížit nebo zbořit mu hráz, musí žádat úřady o výjimky.

Na břehu tábora žije nutrie

Bobři v centru vodohospodáře až tolik netrápí. Okousané stromy se tady zatím nacházejí ojediněle. Bobr pracuje v noci, hráze nebo hrady v Plzni obvykle nestaví, protože místní řeky jsou pro něj příliš široké a vodnaté. Místo toho si hloubí nory. Že by na člověka padl strom přehlodaný bobrem je podle Karla Makoně také velmi málo pravděpodobné.

„Bobr kácí tak, aby mu to padlo vždycky do vody. Tak když mu to padne na chodník, tak to nepotřebuje, takže to může ohrozit nějaké vodáky nebo někoho, kdo se pohybuje při vodě," říká Makoň.

Lidé si bobra evropského často pletou s nutrií. Rozlišit tato dvě zvířata ale není obtížné. Nutrie má spíše krysí ocas, který je kulatý, dlouhý a tenký. Bobr má ocas naopak placatý, podobný jakémusi velkému pádlu. A zatímco nutrie je u nás jen na návštěvě, bobr do naší přírody patří. Jeho funkcí je údržba zeleně a také zadržování vody v krajině.