Na Velké Deštné v Orlických horách stojí nevšední rozhledna. Symbolizuje déšť unášený větrem
Východně od Deštného v Orlických horách se tak trochu nenápadně vypíná vrch Velká Deštná. Plochý hřbet s vrcholem v nadmořské výšce 1 115 metrů je zdejší nejvyšší horou, které se v minulosti říkalo Sedmihradská. Jedním z lákadel na jejím vrcholu je nová, netradiční rozhledna ze dřeva a z oceli.
Obec Deštné patří k nejnavštěvovanějším střediskům turistiky, rekreace a zimních sportů v Orlických horách. Leží v půvabném údolí říčky Bělé a Deštenského potoka pod vrcholy Šerlichu a Velké Deštné. A právě z části Deštného zvané Zákoutí si můžete vyšlápnout na horský hřeben po modré, červené a na závěr zelené turistické značce. Trasa je středně náročná a dlouhá bezmála sedm kilometrů.
Hlavní dálkovou cestou Orlických hor, která zahrnuje i Velkou Deštnou, je Jiráskova hřebenová cesta, v délce 170 kilometrů. Začíná v Broumově a pokračuje mimo jiné přes údolí Metuje a Šerlich, Anenský vrch, tvrz Haničku až k Zemské bráně a přes Suchý vrch do Litomyšle. Cesta vyznačená v roce 1921 spojuje nejkrásnější partie Orlických hor. Projdete ji pěšky, projedete na kole, v zimě na běžkách.
K lákavým cílům v okolí Velké Deštné patří Masarykova chata na Šerlichu z roku 1925, jen několik desítek metrů od státní hranice s Polskem, a také horský prales Bukačka. Rodiny s dětmi mohou krajem procházet po stopách vládkyně Orlických hor: Kačenčinou pohádkovou stezkou, pětikilometrovým okruhem s osmnácti interaktivními zastaveními se soutěžemi, poznáváním i posezením v působivých krajinných scenériích.
Dřevo se snoubí s ocelí jako déšť s větrem
Na hlavním hřebeni Orlických hor, na plochém vrchu Velké Deštné stojí od podzimu 2019 nová rozhledna. Ta nahradila předchozí osmimetrovou Štefanovu dřevěnou vyhlídku ve tvaru pyramidy z roku 1992. Stejně jako její náhradnice z roku 2004 nedokázala odolávat místnímu drsnému podnebí.
I proto odkazuje současná devatenáctimetrová rozhledna ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku k přírodním živlům a k „deštivému“ jménu hory. Ocelová konstrukce je z vnější strany pobitá šikmými modřínovými hranoly, které symbolizují dešťové kapky ve větru. Stavba je čtyřpatrová s otevřenou vrchní plošinou, kam vystoupáte po 96 schodech. Uvidíte z ní Krkonoše se Sněžkou, Králický Sněžník, vrcholky Jeseníků, Broumovské stěny, přehradu Rozkoš i Stolové a Bystřické hory v Polsku.
Rozhledna je celoročně volně přístupná, záleží jen na klimatických a povětrnostních podmínkách. Vystoupat nebo vyjet na kole se k ní dá ze sedla na Šerlichu, kde je blízko Masarykovy chaty i parkoviště a zastávka autobusu. Z Luisina údolí budete k rozhledně Velká Deštná stoupat po dvoukilometrové strmé pěšině, pod vrcholem se za odměnu můžete občerstvit vodou ze studánky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
