Názvy měsíců v roce

Jako určitá nevýhoda se může jevit fakt, že ne všichni Slované tyto mezinárodní názvy používají, protože pokud bychom se například v hovoru s Polákem zmínili o měsíci květnu, mohlo by dojít k nedorozumění, protože u Poláků, stejně jako u Ukrajinců, je květen už na místě čtvrtém, tedy místo našeho dubna. A zase Chorvati mají podzimní měsíce říjen a listopad o měsíc dřív než my. Takových výjimek bychom našli ještě několik.

Abychom tuto skutečnost mohli vysvětlit, musíme se podívat do historie a do života starých Slovanů. Dokud totiž žili ve společné pravlasti, neměli ještě kalendář v našem smyslu, s pevnými daty dnů, ale odhadovali období podle fází měsíce na obloze a během roku označovali zhruba měsíční období především podle toho, jakou roli v nich hrála příroda, popřípadě také podle toho, jaké práce se v té určité době vykonávaly. No a protože území, na která se později Slované rozešli, jsou poměrně rozsáhlá a mají také jiné klimatické podmínky, stalo se to, že některá označení se posouvala více dopředu anebo zase dozadu, podle toho, kde ten daný národ přebýval a vlastně přebývá dodnes. Až později se tato označení ustálila jako konkrétní názvy jednotlivých měsíců.

U většiny názvů měsíců si v češtině dokážeme alespoň zhruba vysvětlit, jak vznikly.(listopad - padá listí, květen - příroda je v květu) Můžeme připomenout také skutečnost, která je všem dobře známá a to tu, že sice ne všechny, ale většina názvů měsíců je tvořena příponou -en (leden, březen, duben..) nebo příponou -ec (červenec , prosinec). S největší pravděpodobností původní význam tohoto výrazu souvisí s přídavným jménem siný, tj. bledý nebo šedý. Protože prosinec je měsíc, který se v přírodě vyznačuje nevýraznými barvami a také nedostatkem sluníčka. Za zmínku možná stojí také únor. Vznik tohoto slova podle Etymologického slovníku jazyka českého patrně souvisí se slovesem nořiti, protože v únoru se láme led, který se následně noří do vody.

Sice to nebude úplně popořadě, protože jsme začali prosincem - posledním měsícem v roce, ale pojďme zkusit vysvětlit ještě některé, někomu možná méně srozumitelné, názvy měsíců. Březen, to je určitě od toho, zvířata jsou březí a rodí se mláďata.
Druhé možné vysvětlení je to, že březen má co dělat se slovem bříza, protože právě v březnu začíná bříza rašit. Obdobné je to se slovem duben. Květen je úplně jasný, ale původ slova červen je opět možno vysvětlit dvěma způsoby, buď souvisí s přídavným jménem červený, nebo s podstatným jménem červ. Bohužel názory etymologů se zde rozcházejí, proto přesné vysvětlení by nám zabralo o něco víc času. Červenec je vlastně takový malý červen. Substantivum srpen nespíše souvisí s litevským slovem sirpsti = zráti, protože v tuto dobu zraje obilí. Původní význam měsíce září je dnes poněkud zastřen. Září je totiž čas za říje, tady čas podzimního říjení zvěří. Podobně je odvozen i název posledního měsíce, který připomeneme - říjen, měsíc jelení říje.

DOTAZY

Chtěla bych vědět, jak poznám, zda mám správně napsat na jemno nebo najemno, zvlášť nebo dohromady?

Správné psaní těchto výrazů je poměrně jednoduché, protože máme možnosti dvě, takže v podstatě nemůžeme udělat chybu. Pokud bychom napsali na jemno, jedná se o příslovečný předložkový výraz a pokud to napíšeme dohromady, jde o spřežku. Mezi příslovečným předložkovým výrazem a spřežkou není žádný významový rozdíl, proto můžeme napsat: na hrubo i nahrubo, na jemno i najemno, nebo třeba vejce na tvrdo i natvrdo.

Vedeme doma spor o tom, kolik má vlastně čeština slov. Je to možné určit přesně?

Na tuto otázku lze bohužel odpovědět pouze zhruba. Je to dáno tím, že slovní zásoba každého jazyka (tedy i češtiny) je v neustálém pohybu. Některá slova se přestávají používat, jiná nově vznikají, není zcela jasné, zda bychom měli počítat také různé odborné termíny atd. Zatím nejrozsáhlejší slovník češtiny - Příruční slovník jazyka českého, který vycházel v letech 1935 - 1957, má zhruba čtvrt milionu hesel. Neobsahuje ovšem některá nespisovná slova a naopak obsahuje slova, která zná málokdo. Z toho důvodu je údaj o počtu slov v češtině opravdu pouze relativní.

KDYŽ SE ŘEKNE...

Zlom vaz!

Slovy zlom vaz přejeme někomu úspěch, štěstí. Toto úsloví je poměrně mladé. Proniklo do obecného jazyka ze slangového vyjadřování, pravděpodobně vzniklo v hereckém nebo sportovním prostředí. Důvodem pro to, proč přejeme někomu, aby "zlomil vaz", je zřejmě pověra, že pokud něco přímo vyslovíme - pokud někomu přímo popřejeme štěstí, přináší to smůlu, proto je lepší říct pravý opak, abychom to tak říkajíc nezakřikli.