Nebeská peřina třebíčského digitálního mláděte
Úžasná představení v digitálním planetáriu, vzdělávací pořady, astronomické kroužky, přednášky pro školy i veřejnost, stejně jako speciální akce, kdy prožijete Noc vědců, budete se dívat na Perseidy a navštívíte Prázdninovou laboratoř, stejně jako klasické obhlížení denní i večerní oblohy – to všechno nabízí Hvězdárna a planetárium dr. Zdeňka Kvíze v Třebíči.
Její historie se začala psát po druhé světové válce, kdy se pod vedením Františka Havlíka a jeho gymnaziálních studentů zformovala skupina pozorovatelů meteorů, lidově řečeno padajících hvězd. Mapovat roje této meziplanetární drobotiny bylo totiž ve druhé polovině 20. století nejen průkopnickým, ale také pro amatérské hvězdáře snadno dostupným cílem.
Na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky, na dohled ladné stavby železobetonové vodárny, vznikla v roce 1957 malá zděná pozorovatelna s odklápěcí střechou. Právě sem docházel Zdeněk Kvíz, který se později stal profesionálním astronomem a jehož jméno dnes nese místní svatostánek bohyně Uránie.
Zdeněk Kvíz (1932–1993) díky turbulentní době prožil většinu své profesní kariéry v Austrálii, kde ho neopustila vášeň pro meteorické roje, k nimž přidal také výzkum některých proměnných hvězd. K původní vlasti se však hlásil, a proto na jeho památku Česká astronomická společnost jednou za dva roky uděluje Cenu Zdeňka Kvíze mladému astronomovi, jenž vynikl v některém z oborů vlastních třebíčskému rodákovi.
V průběhu desetiletí zažila hvězdárna nejrůznější vzestupy i pády. V roce 1984 přibyla další budova, sestavená z tzv. unimobuněk z provizorního autobusového nádraží. Během přípravy na průlet Halleyovy komety kolem Slunce přibyla druhá pozorovatelna a v roce 2023 také zděná přístavba s digitálním planetáriem, které je dnes nejmladším digitáriem v České republice, navíc s originálně řešenou projekční kopulí.
Třebíčský orloj je první, čeho si při příchodu všimnete. Tyto astronomické hodiny zde stojí od roku 2017 a ukazují nejen čas východu a západu Slunce v Třebíči, ale také jeho polohu v jednotlivých souhvězdích ekliptiky. Tedy i Hadonoše, kterého astrologové mezi znamení nezařadili. Kromě fází Měsíce se s jeho pomocí dozvíte i to, kolik je hodin v pěti světových metropolích: Tokiu, Moskvě, Londýnu, New Yorku a samozřejmě v Třebíči.
V přilehlé zahradě jsou dvě astronomické pozorovatelny. V tzv. horní, která zde stojí od roku 1957, je pod originálně řešenou odklápěcí střechou zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 30 centimetrů. V dolní, moderně zrekonstruované, je přístroj naváděný počítačem s hlavním zrcadlem 250 mm s ohniskovou vzdáleností 1000 mm. A je na co se dívat. V létě je odtud běžně zřetelná i Mléčná dráha.
VÍTE, ŽE...
- Třebíčská hvězdárna je součástí Domu dětí a mládeže, který pro více než tisíc členů organizuje na stovku turistických, sportovních, přírodovědných, technických i estetických kroužků. Samozřejmostí jsou příměstské, putovní i stálé tábory až pro pět set dětí.
- Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo několik stovek meteoritů, jeden dokonce v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí. Jejich celková hmotnost se odhaduje na více než 50 kilogramů, největší exempláře vlastní muzea ve Vídni, Praze, Brně a Jihlavě. Meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Vymrštěny byly při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení, dokazuje kráter na povrchu planetky (průměr 460 km, hloubka 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě. Událost připomíná muzeum přímo ve Stonařově.
- Při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, se v říjnu 1911 podařilo objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.
- Planetka (48 638) Třebíč byla objevena a pojmenována Milošem Tichým. V oblasti mezi Marsem a Jupiterem oběhne Slunce jednou za 3,6 roku. Odhaduje se, že má průměr nejvýš pět kilometrů.
To nejdůležitější se ale odehrálo teprve před nedávnem. V průběhu roku 2023 bylo Třebíči věnováno nové digitální srdce. Schválně si to představte. Když vejdete do planetária, spatříte nad sebou něco, co vypadá jako nařasená peřina přilepená ke stropu. Jde o speciální plátno zavěšené na kovové konstrukci v kopuli o průměru šest metrů. Stačí otočit vypínačem, aby se roztočila turbína, která nad vámi vytvoří mírný podtlak. Nebeská duchna ožije, začne pozvolna stoupat, až se během několika minut napne do polokulovité podoby. Vlastně se tedy nenafukuje, nýbrž podtlakově vyfukuje.
Samotnou projekci zajišťuje digitální projektor s objektivem typu rybí oko, jenž díky rozlišení 4K poskytuje nadmíru ostrý obraz. Celkem 26 návštěvníků usazených do dvou řad pohodlných sedaček si tak vychutná jeden z mnoha úžasných filmů vytvořených speciálně pro tuto audiovizuální technologii.
Tak na co čekáte? Vydejte se na prohlídku třebíčské hvězdárny. Je jedno, zda patříte mezi laiky nebo odborníky, malé či velké, určitě budete spokojeni.
KAM NA VÝLET
Muzeum Vysočiny Třebíč
V zámku nad řekou Jihlava je stálá expozice Svět neživé přírody, jejíž součástí je největší sbírka moravských vltavínů, doplněná o tektity z celého světa a skla, která jsou s vltavíny často zaměňována. Moravské vltavíny nejsou tak pohledné jako ty české, zpravidla mají hnědozelené zabarvení a menší průhlednost, ale jsou mnohem vzácnější. Vznikly však stejně – jako důsledek pádu dvojplanetky Ries-Steinheim v jižním Německu před 15 miliony roky. První vltavíny na Moravě zřejmě nalezl v roce 1878 u Kožichovic František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia.
Hvězdárna ve Žďáru nad Sázavou
Jen dvacet minut chůze od centra města Žďár nad Sázavou, na jeho západním okraji, byla v roce 1984 zprovozněna hvězdárna, o kterou dnes pečuje několik dobrovolníků z astronomického kroužku. Pod odsuvnou střechou se ukrývá zrcadlový dalekohled o průměru objektivu 25 cm.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě
V prostorách bývalého minoritského kláštera na ulici Přemyslovců je expozice Neživá příroda Znojemska, která je z části věnována moravským vltavínům především z okolí Kuchařovic a Suchohrdel. Vedle nich jsou k vidění i tektity z jiných částí světa a také horniny pocházející z mateřského kráteru vltavínů.
Sluneční hodiny v Telči
Do kamenných opěráků kostela svatého Jakuba na náměstí Zachariáše z Hradce je vytesána dvojice svislých slunečních hodin, které se dobou vzniku kolem roku 1450 řadí mezi nejstarší na českém území.
Sluneční hodiny v Třešti
Na náměstí T. G. Masaryka jsou jedny z nejvyšších slunečních hodin v Evropě – jejich ručička měří přes osm metrů. Při změně letního času na zimní (a opačně) se ručně mění číslice u hodinových čar. Hodiny zhotovil ateliér Albatros Brno a Kovárna Na Vyhlídce Petra Píši. V okolí najdete symboly etap lidského života, ročních období, základních živlů nebo výjimečných událostí města Třeště.
Letecké muzeum Koněšín
Na bývalé radarové základně Koněšín při vojenském letišti Náměšť nad Oslavou si prohlédnete jak malou stíhačku, tak velký dopravní letoun. Místní nadšenci zde letadla nejen shromažďují, ale také restaurují.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.