Největší sluneční hodiny v Česku mají u Bezvěrova

Na severním Plzeňsku jsou největší sluneční hodiny v Česku. Jejich součástí je 342 metrů vysoký vysílač Krašov nedaleko Bezvěrova, který je nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a současně i druhou nejvyšší stavbou v Česku.

Hodiny vznikly díky pomoci obce Bezvěrov, České astronomické společnosti a za podpory Českých radiokumnikací, majitele pozemků kolem vysílače Krašov nebo plzeňského hejtmanství. Při příležitosti dnešní jarní rovnodennosti autoři představili sluneční hodiny veřejnosti.

„Když jsem zde před několika lety prolétal s motorovým padákem, všiml jsem si, jak stožár vysílače vrhá krásný plný stín na povrch země. V tu chvíli mi to připomnělo sluneční hodiny," vylíčil autor Václav Sidorjak okamžik, kdy ho porvé napadlo využít krašovský vysílač na sluneční hodiny.

Systém slunečních hodin u Bezvěrova je jednoduchý. Paprsky slunce dopadají na konstrukci stožáru a ten vrhá stín na povrch země. Na louce jsou pak umístěné třímetrové plechové číslice. Stojí několik desítek metrů od sebe a podle toho, kam dopadá stín stožáru, je možné určit čas. Vzhledem k potřebné rozloze ale není "ciferník" slunečních hodin úplný. Zahrnuje pouze pět hodin v době kolem poledne.

Letní čas sluneční hodiny neukazují

Odborně na stavbu slunečních hodin dohlížela Česká astronomická společnost. Její pracovníci teď budou dohlížet na to, aby hodiny stále ukazovaly správný čas.

„Ukazují správně, ale potřebujeme dejme tomu jeden, dva roky, kdy budeme kontrolovat chod stínu a kdyžtak budeme dělat mírné korekce. Jakmile máme letní čas, tak sluneční hodiny jdou o hodinu jinak. Lidi to často mate, ale slunce nějaký letní čas, který my si tady v Evropě zavádíme, nezajímá" vysvětlil místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Dnes, tedy 20. března 2018, tak v Bezvěrově padl nový český rekord. Zdejší sluneční hodiny jsou oficiálně největší v České republice. Tento rekord teď bude zaznamenán do databanky rekordů Agentury Dobrý den a také do české knihy rekordů. Dosud největší sluneční hodiny měli na Jihlavsku.

„V rámci České republiky překonaly hodiny na náměstí Tomáše Garigue Masaryka v Třešti, jejichž gnómon je vysoký 8,21 metrů," upřesnil Robert Zauer z Agentury Dobrý den.

Kuriozita hodná génia Járy Cimrmana

Za projekt se postavila obec Bezvěrov. Vedení zdejší radnice si od novinky slibuje zvýšení publicity a také popularity, a to nejen samotného Bezvěrova, ale i okolních obcí a celého Plzeňského kraje. Mnozí považují využití vysílače pro stavbu slunečních hodin za opravdovou kuriozitu.

„Když jsem se to dozvěděl, tak jsem si říkal - proboha! A když jsem se potom dozvěděl ty okolnosti, jak to vzniklo, tak jsem si uvědomil, že je to takový typický případ české zvláštnosti, která vychází z díla Járy Cimrmana. Protože tohle by bylo něco pro Cimrmana a jistě, kdyby byl mezi námi, tak by to ocenil," uznal hodnotu bezvěrovských slunečních hodin astrofyzik Jiří Grygar.

Hodiny na lukách u Bezvěrova na severním Plzeňsku jsou volně přístupné. Lidé mohou odečítat čas z odpočinkového místa u krašovského vysílače, kde je lavička a také příslušné informační tabule. Na zřízení hodin uvolnil Plzeňský kraj dotaci zhruba 70 tisíc korun.