Nesprávné užívání cizích slov
10. září 2004
Z hlediska frekvence se s problémy tohoto typu setkáváme při užívání přídavných jmen bizarní s významem podivný, dále u jména spontánní s významem dobrovolný a u jména standardní, kterým označujeme průměr. Můžeme slyšet bizardní a standartní a často slyšíme (a už jsem to viděla i v denním tisku napsané) spontální.
Takže bychom se mohli zastavit u jednotlivých slov. Přídavné jméno bizarní označuje něco podivného, zvláštního, neobvyklého. Mluvíme např. o bizarním tvaru nebo bizarním nápadu. Dané slovo se do češtiny dostalo pravděpodobně z francouzštiny, pochází však z italštiny, kde má význam rozmarný, podivný či smělý a vzniklo pravděpodobně jako slovo zvukomalebné.
A my jej nesprávně užíváme vkládáním hlásky d, takže tvoříme nesprávnou formu bizardní. Asi se zde projevuje vliv jiných přejatých slov jako např. slova hazardní, z něhož se skupina rd nesprávnou analogií přenáší i do tohoto slova. Takže správně jen bizarní, bizarnost.
Standardní je samozřejmě odvozeno od slova standard. Standard označuje obvyklou úroveň, ustálenou míru. Zde vyslovujeme na konci slova t, a právě tato výslovnost může být zdrojem nesprávné výslovnosti a psaní slova odvozeného přídavného jména. U slova standard v 1. pádě jednotného čísla dochází na konci slova k tzv. volnému vyznění - vyslovujeme neznělou souhlásku - standart s t, ale v dalších pádech už jen d - standardu, standardem. Tento jev je pro češtinu typický, stejně je tomu i u domácích slov vůz - vozu nebo plod - plodu.
Odvozené slovo standardní pak užíváme s významem běžný, obvyklý - např. standardní rozměry, poměrně frekventované je i sloveso standardizovat - uvádět na běžnou úroveň, určitým způsobem sjednocovat, normovat. Měli bychom dbát na správnou výslovnost - pouze s d, jen standardní, standardizovat.
Příbuzné je z hlediska původu asi i slovo standarta s významem menší obvykle vyztužený prapor nebo pruh látky s heslem. Zde vyslovujeme hlásku a píšeme písmeno t. Tato slova mají opravdu společný původ, ale s tím, jak se vzdálil jejich význam, vyvinul se i rozdílný zápis a výslovnost.
A jak je to tedy se slovem spontánní? Spontánní - má význam samovolný, živelný - spontánní projev radosti, spontánní pohyb - bezděčný. Původem jde o slovo přejaté z latiny - spons- spontis s významem vůle. Do češtiny se slovo dostává prostřednictvím moderních evropských jazyků. Základ slova končí na n, přídavné jméno je odvozeno příponou - ní, proto ve slově píšeme dvě n. Můžeme zde najít i vývojovou souvislost se slovem sponzor - ten, kdo veřejně a o své vůli dává, dnes ten, kdo někoho na základě dohody finančně podporuje. Pravopisně je možné a gramaticky správné psát sponzor se z i sponzor se s.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šéf Pražských služeb Roman se ‚zbavuje‘ majetku. Zřídil svěřenský fond, kam uklidil část nemovitostí
-
‚Společnost mají tak pod kontrolou, že si to můžou dovolit.‘ Výpadky internetu zasáhly už i Moskvu
-
Příští prezidentský slib se bude skládat na modrou ústavu. Autoři pro ni vymysleli i vlastní písmo
-
Předvolební kampaň v Maďarsku provází AI deepfake obsah. Má dezinformovat a děsit
