Nesprávné užívání cizích slov
10. září 2004
Z hlediska frekvence se s problémy tohoto typu setkáváme při užívání přídavných jmen bizarní s významem podivný, dále u jména spontánní s významem dobrovolný a u jména standardní, kterým označujeme průměr. Můžeme slyšet bizardní a standartní a často slyšíme (a už jsem to viděla i v denním tisku napsané) spontální.
Takže bychom se mohli zastavit u jednotlivých slov. Přídavné jméno bizarní označuje něco podivného, zvláštního, neobvyklého. Mluvíme např. o bizarním tvaru nebo bizarním nápadu. Dané slovo se do češtiny dostalo pravděpodobně z francouzštiny, pochází však z italštiny, kde má význam rozmarný, podivný či smělý a vzniklo pravděpodobně jako slovo zvukomalebné.
A my jej nesprávně užíváme vkládáním hlásky d, takže tvoříme nesprávnou formu bizardní. Asi se zde projevuje vliv jiných přejatých slov jako např. slova hazardní, z něhož se skupina rd nesprávnou analogií přenáší i do tohoto slova. Takže správně jen bizarní, bizarnost.
Standardní je samozřejmě odvozeno od slova standard. Standard označuje obvyklou úroveň, ustálenou míru. Zde vyslovujeme na konci slova t, a právě tato výslovnost může být zdrojem nesprávné výslovnosti a psaní slova odvozeného přídavného jména. U slova standard v 1. pádě jednotného čísla dochází na konci slova k tzv. volnému vyznění - vyslovujeme neznělou souhlásku - standart s t, ale v dalších pádech už jen d - standardu, standardem. Tento jev je pro češtinu typický, stejně je tomu i u domácích slov vůz - vozu nebo plod - plodu.
Odvozené slovo standardní pak užíváme s významem běžný, obvyklý - např. standardní rozměry, poměrně frekventované je i sloveso standardizovat - uvádět na běžnou úroveň, určitým způsobem sjednocovat, normovat. Měli bychom dbát na správnou výslovnost - pouze s d, jen standardní, standardizovat.
Příbuzné je z hlediska původu asi i slovo standarta s významem menší obvykle vyztužený prapor nebo pruh látky s heslem. Zde vyslovujeme hlásku a píšeme písmeno t. Tato slova mají opravdu společný původ, ale s tím, jak se vzdálil jejich význam, vyvinul se i rozdílný zápis a výslovnost.
A jak je to tedy se slovem spontánní? Spontánní - má význam samovolný, živelný - spontánní projev radosti, spontánní pohyb - bezděčný. Původem jde o slovo přejaté z latiny - spons- spontis s významem vůle. Do češtiny se slovo dostává prostřednictvím moderních evropských jazyků. Základ slova končí na n, přídavné jméno je odvozeno příponou - ní, proto ve slově píšeme dvě n. Můžeme zde najít i vývojovou souvislost se slovem sponzor - ten, kdo veřejně a o své vůli dává, dnes ten, kdo někoho na základě dohody finančně podporuje. Pravopisně je možné a gramaticky správné psát sponzor se z i sponzor se s.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Macinka chtěl víc peněz na rozvojovou pomoc, Schillerová to zařízla. Hraje se o více než 100 milionů
-
Juščenkovi otrava zjizvila tvář. Podezření padlo na muže z tajné služby, který prchl do Ruska
-
‚Digitální zábava je zábava chudých.‘ Převažují mezi hráči, uživateli sítí i pornografie, vysvětluje vědec
-
Rejstřík majitelů by se mohl otevřít novinářům, kteří hlídají střet zájmů. Návrh má podporu Tejce
