Nezmeškejte festival v Boskovicích, výročí Pavla Eisnera a co se před 85 lety dohodlo v Evianu

Pozvánka do Boskovic

Málokterý festival židovské kultury má tak dlouhou tradici jako Festival pro židovskou čtvrť v Boskovicích. Letos se bude konat už po jednatřicáté. Co organizátoři ze sdružení Unijazz ve spolupráci s městem Boskovice připravili? Na to jsme se zeptali PR manažerky festivalu Simony Kumpanové.

„Vzhledem k tomu, že to je dnes už obrovský festival, tak tam každý může přes hudbu, filmy, přednášky nebo výtvarno najít mnoho prostoru na kulturní vyžití. Ze všech zmíním SLIM CESSNA´S AUTO CLUB, to je americká kapela, která má evropské turné, kapela Dunaj nebo post hudba. Do toho se můžete těšit na putovní výstavu fotografií Filipa Topola a Psích vojáků, Fokus Slovensko, takže tam bude Potulná galéria, nebo kapela Longital. Je toho skutečně spousta a určitě doporučuju navštívit naše webové stránky boskovice-festival.cz, kde najdete celý program,“ láká k návštěvě Boskovic Kumpanová.

Bude na festivalu i nějaký program pro děti? A kde si pořídit lístky? Poslechněte si celý rozhovor s PR manažerkou Festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích Simonou Kumpanovou.

Milovník češtiny Pavel Eisner

„Koupila jsem husu, tak nevim…“ Málokdo přispěl k popularizaci studia češtiny tolik jako pražský rodák a německojazyčný Žid Pavel Eisner. Knihy o češtině od tohoto překladatele, spisovatele, esejisty a básníka se čtou dodnes. Pražské Divadlo Viola mu dokonce věnuje celé představení. Od úmrtí Pavla Eisnera uplyne 8. července 65 let. Medailon o něm připravil Leo Pavlát.

„Své židovství Pavel Eisner tak jako mnozí jiní neprožíval nábožensky; osobní válečnou zkušeností se mu stalo osudem,“ říká Pavlát. V dopise, kterým v roce 1949 děkoval za blahopřání k 60. narozeninám, se však přece jen vyslovil. „Zda se židem cítíš nebo necítíš, na tom záleží dost málo,“ napsal. „Ale na tom záleží, abys žil jako slušný žid. Kdo je slušný žid? Inu, je to slušný člověk. Kdo je slušný člověk? Kdo víc dá, než přijal. Kdo dbá, aby od něho nepřišlo pohoršení.“

Z jaké prostředí Eisner pocházel? Jak prožil druhou světovou válku? Poslechněte si celý medailon Leo Pavláta.

85 let od Evianu

Už několik let ve veřejném prostoru rezonuje téma uprchlíků a migrace. Příští týden uplyne 85 let od konference v Evianu. Ta se zabývala pomocí židovským uprchlíkům z Německa a Rakouska ještě před vypuknutím války, ale takřka nikdo se k jejich vstřícnému přijetí neměl. To, jestli by se země zachovaly jinak, kdyby v době konference věděly, že později dojde k masovému vyhlazování Židů, se můžeme jen dohadovat. O evianské konferenci s Terezií Jiráskovou hovořil historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

„Konference v Evianu byla iniciativou amerického prezidenta Roosevelta a měla reagovat na krizi, na obrovský přetlak uprchlíků, zejména židovských uprchlíků z Německa, ale ještě více těch, kteří utíkali po anšlusu Rakouska. Je to situace krize, chvíle, kdy ten velice křehký meziválečný systém pomoci uprchlíkům se hroutí a vůbec nefunguje. Je to jistá paralela k současné situaci,“ vysvětluje Frankl.

V červenci 1938 se tak sešla řada diplomatů z 32 zemí v luxusním městečku Evian na francouzské straně Ženevského jezera. „Debatují o tom, jak těmto uprchlíkům pomoci. A dominantní notou je, že jim pomoci nemohou, protože ještě trpí důsledky hospodářské krize, přelidněností, a protože třeba i jiným způsobem pomáhají a přijali již spoustu uprchlíků.“

Často se uvádí, že vstřícnější postoj k židovským uprchlíkům tehdy zaujala Dominikánská republika, malý ostrovní stát v Karibiku, bylo tomu ale opravdu tak? A co je z dnešního pohledu na konferenci hlavně zajímavé? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové s historikem Michalem Franklem.

A poslechněte si také celý magazín Šalom alejchem.