Kdo je kdo

Vedoucí provozu rozhlasového studia: Od mala mě zajímalo, jak to v budově rozhlasu vypadá

Pracovní náplní vedoucího provozu rozhlasového studia je zaručení bezstarostného chodu budovy. Zajištění tekoucí vody, otevírání garáží, ale třeba i úklidu má na starosti Michal Žák.

Michal Žák

„Český rozhlas Plzeň má poměrně velkou funkcionalistickou budovu, která má strašně kanceláří, garáží, studií, vysílacích pracovišť. Náplní mojí práce je, starat se o to, aby budova fungovala,“ přibližuje.

Michal už od mala po rozhlase pokukoval, aniž by věděl, že se jednou jeho životní cesta s plzeňským rozhlasem propojí prakticky osudově. „Já mám to štěstí, že jsem tady od malička bydlel. Asi tak 400, 500 metrů od rozhlasu. A vlastně od prvních krůčků, tady v Plzni na Borech, jsem kolem budovy rozhlasu chodil. A chodil jsem do školy, která sousedí s rozhlasem. Každou cestu do školy, od první třídy, jsem na tu budovu koukal. Hrozně mě vždycky zajímalo, jak to tam vypadá,“ vzpomíná. V plzeňském rozhlase pak začal Michal pracovat 1. září 1991. Stalo se tak poté, co se vrátil z vojny.

Michal Žák

I po více než 33 letech, které Michal pracovně zasvětil rozhlasu, ho práce stále těší. Vrásky na čele mu spíše dělají otázky, jak to bude s rozhlasem dál. „Mně dělá třeba starosti to, že začíná ubývat posluchačů rozhlasu, a že se vše přesouvá jaksi do internetové roviny, do roviny podcastů. Strašně bych si přál, aby se to trošku změnilo. Myslím si ale, že pro to děláme maximum,“ dodává.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.