Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Zlatá šedesátá. Doba, v které se lépe dýchalo
Zlatá 60. léta přináší do Československa pocit naděje, uvolnění a postupné změny. Doslova celebritou se stává Alexander Dubček. Životní úroveň se zlepšuje, potraviny jsou dostupnější a díky státní podpoře si lidé mohou dovolit nové spotřebiče.
Politická atmosféra se uvolňuje pomalu, ale znatelně. Rok 1960 přináší novou ústavu, která formálně mění Československou republiku na Československou socialistickou republiku. Tento krok je sice spíše symbolický, ale doprovází ho prezidentská amnestie, díky níž se na svobodu dostávají tisíce politických vězňů, mezi nimi i pozdější prezident Gustáv Husák. Rehabilitace nespravedlivě odsouzených z 50. let probíhají jen částečně – mnozí sice získají zpět stranickou legitimaci, ale návrat do funkcí jim je odepřen.
Skutečným problémem, který tíží vedení země, je ekonomika. Plánované hospodářství naráží na své limity. Kolektivizace způsobí úpadek zemědělství, průmysl se přehřívá a ambiciózní cíle třetí pětiletky se ukazují jako nesplnitelné. Je jasné, že socialistický model potřebuje reformu.
Na tomto pozadí začíná ve druhé polovině 60. let sílit společenská a kulturní obroda. Nejvíce je to cítit v umění – film, divadlo i literatura se postupně osvobozují z područí ideologie. Mladá generace začíná toužit po větší svobodě, po otevřenosti vůči světu, po možnosti tvořit a žít jinak, než jim diktuje stranická doktrína. Na plátnech kin se objevují filmy, které lámou staré konvence – snímky nové vlny jako Černý Petr nebo Ostře sledované vlaky ukazují skutečný život, bez patosu a propagandy. Na literární scéně se prosazují autoři, kteří se nebojí experimentovat a reflektovat realitu.
Změny se nevyhýbají ani Plzni. Město se v 60. letech dál rozvíjí a i když Škodovka zůstává největším zaměstnavatelem, stále více se prosazují nové technologie a modernější výrobní postupy.
Rozšiřuje se síť trolejbusů a tramvají, což lidem usnadní pohyb po městě. Přestože některé zboží stále chybí a na některé věci se musí stát fronty, celkově se životní podmínky zlepšují. Lidé se začínají cítit svobodněji, alespoň v soukromém životě. Své brány otevírá Ex Plzeň - největší gastronomický veletrh v Československu a přitahuje davy návštěvníků díky možnosti ochutnat novinky ještě před uvedením na trh.
Kulturní život v Plzni vzkvétá. Divadlo J. K. Tyla patří mezi významné scény a přitahuje zajímavé inscenace i herce. Kino Moskva promítá nejen československé filmy, ale i některé zahraniční, které se k nám postupně dostávají. Hudební kluby ožívají rokenrolem a jazzem, ačkoliv oficiálně je tato hudba stále závadná.
Pokud dnes vzpomínáme na „zlatá šedesátá“, máme na mysli především období mezi lety 1963 a 1967 – dobu, kdy naděje na změnu není jen snem, ale realitou. Jenže tato naděje netrvá dlouho. V noci z 20. na 21. srpna 1968 se sen o svobodnější společnosti rozplyne pod pásy sovětských tanků. Invaze vojsk Varšavské smlouvy ukončí jakékoli snahy o reformy a během několika dnů pohřbí ideály celé generace. Naděje na změnu je pryč. Zlatá šedesátá končí a s nimi i éra, kdy se zdá, že svoboda je na dosah.
Svět
Jen pár hodin po politickém pádu šéfa sovětských komunistů Nikity Chruščova a nástupu Leonida Brežněva se další jadernou mocností stává Čína. Americká armáda přestává mlžit o své roli v občanské válce ve Vietnamu a na rovinu přizná, že tam bojuje proti komunistickému severu. Muž jménem Jásir Arafat nastupuje temnou cestu podporovatele světového terorismu a na obloze se poprvé objeví elegantní krasavec jménem Boeing 737.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
