Rozhledna na Svatoboru měla předchůdkyni. V roce 1934 musela být odstřelena
Svatobor je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Sušicku, kam turisty přitahuje především kamenná rozhledna. Ovšem vrch Svatobor není pouze o rozhledně, která je viditelná ze širokého okolí a také je z ní do širokého okolí vidět, ale je to také posvátné místo našich předků, z nějž kousíček byl odvezen na jedno významné kulturní místo do Prahy.
Vrchol kopce nad zlatonosnou řekou Otavou, který se tyčí do výšky 845 metrů nad mořem, patřil mezi výrazné už dávno před tím, než na jeho úpatí začala vznikat osada, z níž se zrodila Brána Šumavy – město Sušice. Svatobor je opředen mýtem starověkého obětiště. Býval to posvátný háj tvořený prastarými duby, zasvěcený válečnému bohu hromu Perunovi. Přímé doklady o tom, co na Svatoboru před tisícovkami let probíhalo, chybí, ale přece jen nám něco prozradily archeologické nálezy. Jedná se například o stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné. V 18. století tu byla nalezena soška muže s rozepjatými pažemi, ale podrobnějším průzkumem se ukázalo, že nešlo o pohanského bůžka, ale o gotický svícen.
Roku 1881 bylo při výstavbě nové Scheinostovy sirkárny objeveno staré pohřebiště. Jádro se nacházelo v místech továrního komínu a počet hrobů byl odhadnut na sto. A protože tehdy neproběhl žádný archeologický průzkum lokality a většinu cenného historického materiálu zmizelo.
Ve stejném období se stal Svatobor oblíbeným cílem obrozenců a turistů. A když se rozhodlo o výstavbě našeho velkého Národního divadla, padlo rozhodnutí, že jeden z jeho základních kamenů musí být ze Svatoboru. V roce 1868 vybral dr. Josef Ambrož Gabriel, tehdejší poslanec zemského sněmu a starosta okresu sušicko-kašperskohorského, společně se školním inspektorem Tichým kámen Svatoboru, který je v základech divadla umístěn pod číslem 14.
Místem výlomu kamene byla podle kronik skaliska nacházející se vedle později postavené útulny. Ta byla zbudována ve stylu dřevěné horské chalupy a vybavena jako turistická noclehárna s pohostinstvím. První hosty přivítala 7. září roku 1900 a fungovala pouze pět let. V noci 1. listopadu 1905 jí zločinně založený požár zničil do základu, včetně jejího inventáře. Obnovena už nikdy nebyla. Až v roce 1935 ji nahradila turistická chata s restaurací a 13 pokoji. Byla přistavěna ke zbrusu nové, 31 metrů vysoké věži rozhledny, kterou navrhl stavitel Karel Houra. Stala se náhradou za původní rozhlednu, postavenou Václavem Mirvaldem v roce 1898. Ta totiž nebyla postavena úplně kvalitně. Při stavbě nebyly použité adekvátní materiály a z rozhledny se stala šikmá věž. V roce 1933 její odklon od kolmé osy činil skoro dva metry. Věž byla zavřena a 8. května 1934 odstřelena.
Svatobor je kopec plný příběhů, jak těch skutečných, tak smyšlených. Jeden pojednává o velkém pokladu ukrytém uvnitř hory. Druhý zase o tom, že v hoře se ukrývá obrovské jezero, které má ochránit obyvatele Sušice a další o Vodolence, pohanské dívce, která byla pohřbena na úpatí Svatoboru a z místa jejího hrobu vyvěrá léčivý pramen.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
