Na 400 metrů dlouhý tunel Schwarzenberského kanálu se spotřebovaly 4 tuny střelného prachu
Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.
Celý Schwarzenberský plavební kanál je dlouhý 44 kilometrů. Podle původních plánů stavitele Rosenaura měl být ale ještě delší o celých 19 kilometrů. Měl totiž splavovat dřevo i z vyšších a vzdálenějších poloh lesa v oblasti pod Plešným jezerem. Původní, tzv. starý kanál, končil po dostavbě v roce 1793 někde v místech u Jeleního potoka pod skalkou se znakem u osady Jelení. V pohodlném prodloužení kanálu však stál problém, kterým byl výškový rozdíl u sedla mezi Plešivcem a Jelenskou horou u Jeleních vrchů. Josef Rosenauer plánoval, že tento problém se vyřeší stavbou 19 km dlouhého oblouku po vrstevnicích vrchů Perník, Hvozd a Jelenská hora.
Stavba takového úseku by však byla hodně drahá a zároveň panovala obava, že v této délce nebude mít kanál dostatek vody pro plavení. V roce 1804 Josef Rosenauer umírá a začínají jednání o možnostech zkrácení kanálu. Cesta vede skrz Jelenskou horu. Rosenauerův nástupce, ředitel panství Arnošt Mayer nakonec rozhodne trasu zkrátit prokopáním tunelu.
A to se líbilo hlavě knížeti Janu Schwarzenbergovi, majiteli panství a investorovi celého plavebního kanálu. Náklady na tunel byly třetinové oproti původní delší trase. Vedením prací na tunelu byl Mayerem pověřen ing. Josef Wolfgang Falta. Práce začaly 4. září 1821. Hned následující den navštívil staveniště samotný kníže Josef Schwarzenberg. Nejprve se začalo pracovat na vykopání větracích šachet, pak byl ze šesti míst lámán samotný tunel. Současně s tím, až do léta roku 1822 probíhaly práce na více než 11 kilometrů dlouhém úseku kanálu nad tunelem.
Samotný tunel Schwarzenberského kanálu byl dokončen v prosinci roku 1823 a to v délce 429 metrů. Na vylámání tunelu byly spotřebovány bezmála 4 tuny střelného prachu. První plavba tunelem se uskutečnila 5. května roku 1824 a to za přítomnosti samotného knížete Josefa Schwarzenberga.
O 60 let později, byla provedena úprava oblouků na kanále před tunelem a samotný tunel byl zkrácen na délku 389 metrů. U vtokové strany byl totiž vstupní portál posunut níže po proudu, aby se mohlo dopravovat dlouhé dříví až do délky 19,5 metru. Schwarzenberským kanálem se plavilo dříví až do roku 1961. Za tu dobu se ze šumavských lesů touto cestou dostalo do Vídně okolo 8 miliónů kubíků dřeva. A dodnes toto dílo, stavěné bez nejmodernějších vymožeností, vzbuzuje údiv a respekt.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
