Jesličky z italských zákopů nebo svatá rodina v sudu. Muzeum v Plzni vystavuje na 80 betlémů

„Betlémy jsou proměnlivé. Betlém si představíme jako statickou scénu, kde je svatá rodina, tři králové, kolem daráčci nebo diviši, pastýři a podobně. Ale betlémy měly původně ukazovat a zprostředkovat poselství, že přijde mesiáš, že nás svou smrtí vykoupí a vstane z mrtvých. To je ta křesťanská zvěst,“ říká pro Český rozhlas Plzeň autor výstavy Michal Chmelenský.

„Betlémy se zpravidla staví na první adventní neděli nebo na začátek adventu, sklízí se na Hromnice. To je standard. Mnozí lidé, a já jich znám několik, mají betlém vystavený po celý rok doma a Jezulátko vkládají až na Štědrý večer. Někteří ho mají vystavený i s Jezulátkem po celý rok, protože to tvoří identickou součást jejich domácností. Záleží na nás,“ dodává.

Betlém jako pivovar

V muzeu je k vidění třeba ručně vyráběný betlém od Václava Tilingera z Plzně, který ho vyhotovil v italských zákopech o Vánocích 1917 a 1918. 

„Přivezl ho potom do Plzně a následně byl věnovaný do sbírek našeho muzea. Vidíme siluetu Pražského hradu. Jesličky jsou de facto klasická venkovská jizba, krojovaný pár, kolébky s malým Jezulátkem,“ vysvětluje.

Speciální záležitostí je podle Vratislava Altmana, předsedy spolku Betlémáři Plzeňska, betlém člena tohoto spolku Waltera Hössla. „Je to pivovarský betlém, má svatou rodinu v sudu. Je to nádherná dřevořezba z lipového dřeva. A kouzelné jsou na tom obličeje, ať pijáků nebo výrobců piva,“ přibližuje Altman.

Sládci vozí sudy na trakaři, jsou vidět i bednáři. „A na druhé straně je pivovar mnišský, kde mniši popíjí. Ty obličeje jsou fantastické,“ pochvaluje si Altman.

Český nebo zahraniční betlém

A jak se liší české betlémy od těch zahraničních? „České betlémy jsou dnes víceméně poplatné našim autorům Ladovi, Alšovi a Wenigovi, kde je prvek lidového života. To znamená, že jsou tam kroje, je tam muzika,“ přibližuje Altman.

„Na rozdíl třeba od bavorských betlémů, kde převládají biblické postavy. Na rozdíl třeba od dnešních německých betlémů, které mají takzvaný styl alpländische, což je alpská krajina. Jedna chata, svatá rodina a maximálně tři postavičky s ovečkami. A tím to končí,“ srovnává.

U francouzských betlémů naopak převládá život ve vsi nebo v městečku. „Jsou tam řemeslníci, jsou tam všechna možná zvířata a ta svatá rodina je tam někde, že kolikrát je i problém ji najít,“ uzavírá Altman.