Výtah mimo provoz
Doubravka drží plzeňská nej: první věžáky i unikátní Centrum bez střechy
Původní plán počítal s citlivým doplněním zástavby a minimem demolic. Výsledek 60. a 70. let je jiný. Na Doubravce vyrostly první věžáky v Plzni, dlouhé panelové bloky i obchodní dům Centrum s otevřeným atriem.
Na přelomu 50. let si Doubravka ještě držela ráz menší obce s návsí, kapličkou a nízkou zástavbou. Územní plán z roku 1958, pod kterým jsou podepsaní architekti Miloslav Sýkora, Vladislav Štrunc a Klement Štícha, počítal s doplněním území o zhruba 3 350 bytů, plynulým přechodem zástavby do krajiny a jen omezenými zásahy do původní struktury. Lokalita zároveň sloužila jako místo, kde si město chtělo ověřit postupy pro přestavbu starších čtvrtí.
Další vývoj ale tenhle rámec změnil. V 60. letech nastoupila výstavba ve velkém. Místo postupného doplňování přišla plošná proměna. Panelové domy vznikaly v blocích a v řadách podle pohybu jeřábů. Výstavbu určovala technologie a tempo. Právě v téhle fázi se na Doubravce objevily první desetipodlažní věžáky v Plzni.
Součástí nové zástavby se stal i mimořádně dlouhý panelový dům v Železničářské ulici, který patří mezi nejdelší v republice. Sídliště ale nevznikalo jen jako soubor bytů. Smrková ulice měla fungovat jako pěší osa bez aut a propojit bydlení se školami a službami. Na ni navazuje Špitálský les, který se stal přirozeným zázemím pro každodenní pohyb.
Střed čtvrti měl nahradit původní náves. Architekt František Lojda navrhl obchodní dům Centrum, otevřený v roce 1972. Budova měla otevřené atrium bez střechy a lávky kolem dokola. Prostor sloužil nejen k nákupům, ale i ke společenským akcím. Konaly se tu módní přehlídky, fungovala restaurace i kavárna. Otevřené řešení se ale v provozu neosvědčilo a atrium se později zastřešilo.
Na fasádě Centra zůstává výrazná plastika přezdívaná „Květ“. Jejím autorem je mimo jiné Klement Štícha spolu s Františkem Pavlasem. Dílo připomíná stylizovaný přírodní motiv i symbol vesmíru a vzniklo v době, kdy se umění stávalo pevnou součástí veřejných staveb.
Proměna Doubravky znamenala i zásah do původní zástavby. „Poprvé se tady uplatnila plošná asanace území. To znamená, že se stará zástavba kompletně zbourala a nahradila novou,“ říká docent Jan Pešek ze ZČU. Na místě původní návsi a kapličky dnes stojí sídliště, které vzniklo během jedné dekády a dodnes nese otisk tehdejších rozhodnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
