Nový sborník historické společnosti zkoumá uprchlickou krizi na Klatovsku

Poslední měsíce války byly dobou nejen postupujících bojů, ale také dobou obrovských migračních vln a ty se nevyhnuly ani Klatovsku; právě naopak. „Jižně a jihozápadně od Plzně byla jakási oáza relativního klidu, kam nacisté začali směřovat masu civilních válečných uprchlíků. Vždy se jednalo o německé obyvatele, kteří prchali před postupující rudou armádou. Na rozdíl od dnešních migračních vln se z 90 procent jednalo o matky s malými dětmi. Pokud tam byli muži, byli to staří muži až přestárlí,“ řekl člen redakční rady a archivář Klatovského muzea Jan Jirák.

A tito migranti našli azyl právě v obcích na Klatovsku. „Tehdejší správa Protektorátu nekompromisně určovala i sebemenším obcím kvóty, kolik uprchlíků musí přijmout, ubytovat a podílet se na jejich zásobování. Zároveň se jim nesmělo říkat uprchlíci, ale národní hosté. Například městečko Chudenice muselo postupně přijmout zhruba 200 takovýchto válečných uprchlíků. Národní hosté byli téměř v každé obci. Výjimek bylo jen několik. Třeba v městečku Švihov, kde příliv uprchlíků zastavila akce místního lékaře, který úředně potvrdil, že se ve městě vyskytují infekční choroby, jako kulhavka a slintavka,“ vysvětlil Jan Jirák.

Klatovsko se stalo Babylonem válečného období

To už se ale válka chýlila ke konci a národní hosté tak nebyli jedinými migranty v této lokalitě. „Z druhé strany Šumavy se sem hrnuli civilní uprchlíci, kteří byli buď totálně nasazení v Německu ve válečném průmyslu, nebo váleční zajatci, kteří byli nasazeni na práci tamtéž. Situace se ještě zkomplikovala tím, když vrchní vedení Wehrmachtu rozhodlo o tom, že šumavské hřebeny budou tvořit pevnostní linii, takže sem začaly přicházet pracovní jednotky složené hlavně z Poláků a Rumunů, které měly budovat systémy polního opevnění. Do těchto pozic se začaly přesouvat německé jednotky a jednotky jejich spojenců, ať už se jednalo o Maďary, Rumuny, Poláky, Indy, Bělorusy a další. Do toho se začala častěji objevovat americká stíhací letadla, takže Klatovský region byl v tomto období obrovským Babylonem různých národů a národností,“ doplnil autor publikace Jan Jirák.

Nejen tyto události připomíná nový sborník Historické společnosti Klatov.