O odpovědnosti
Princip kolektivní viny je sice nepřijatelný. Přesto jsou případy, kdy společnost svým malým zájmem o spravedlnost přebírá víc historické odpovědnosti, než může bezúhonně unést. Nad odpovědností za zamlčené a promlčené zločiny komunismu se zamýšlí Ondřej Vaculík:
Nakonec je možné, že dlouholetý předseda komunistické vlády Lubomír Štrougal, který podle obžaloby v roce 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání příslušníků StB podezřelých z vraždy tří lidí, nejenže nebude odsouzen, ale soudní síň opustí jako vítěz: Historik Karel Kaplan upozorňuje, že za bývalého režimu naše justice nebyla nezávislá, nýbrž plnila rozkazy komunistického politbyra. A kupodivu, i to je svědectví pro Lubomíra Štrougala, dlouholetého člena politbyra. Podle jeho slov na vzdory příkazu stranického vedení zahájil trestní stíhaní z vraždy podezřelých příslušníků StB, ale pak je sám ukončil, protože ztratil důvěru v objektivitu pracovníků inspekce ministerstva, které sám vedl. Nad ním gauneři, pod ním gauneři, on jediný spravedlivý. A stejným způsobem se hájí každý z oněch, kdo z titulu vysoké funkce nesou odpovědnost za zločiny komunismu: ať je to komunistický prokurátor Karel Vaš, bývalý ministr vnitra Obzina nebo Milouš Jakeš. Oni sice byli přímo v ústředí zla, ale nějak se na ně nepamatují, a pokud se pamatují, pak se ho hrdinně přinejmenším neúčastnili. A tak ze 169 stíhaných za zločiny komunismu bylo odsouzeno pouze 9 lidí k víceméně symbolickým trestům.
Podle představitele současných komunistů Miroslava Ransdorfa zločiny komunismu - jsou-li nějaké - už nikoho nezajímají. A když se o ně snad některý z politiků zajímá, pak aby pokrytecky odvedl pozornost od daleko závažnějších problémů, například školství nebo zdravotnictví. Jak říci Ransdorfovi a jeho komunistům, že právě nejen nepotrestané, ale hlavně neodhalené zločiny komunismu jsou tím největším problémem dneška? Problémem o to palčivějším, oč více jim hrozí promlčení. Komunistickému prokurátorovi Vašovi už nikdo nevyvrátí, že generál Heliodor Píka nebyl agentem imperialismu a neměl být odsouzen, a už ho ani nikdo nebude soudit za to, že jako prokurátor bezúhonnému, přesto k třiceti letům žaláře odsouzenému občanu Kučerovi, důstojníkovi československé armády, svým prokurátorským odvoláním změnil trest na smrt.
Pokud stejně vítězně opustí soudní síň i Štrougal, Obzina a další, pak jsme minulý komunistický režim mimoděk rehabilitovali a Ransdorfovi i Grebeníčovi dali zapravdu. Jenže to, že jsme při tom přehlédli desítky popravených, stovky umučených a tisíce týraných nevinných lidí, kteří už nemohou žádné straně vhodit do urny svůj hlas, to promlčeno nikdy nebude. My tím ty zločiny bereme na sebe. Snad laskavý čtenář promine zdánlivě nepřípadné přirovnání: Jestliže bychom přestali stíhat vraha nevinných obětí v Plzni na Americké třídě a zdálo se nám, že nemusí být potrestán, pak mladou ženu i staršího muže zastřelil tak trochu každý z nás.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
