O problémech skloňování některých podstatných jmen

24. září 2010

V systému skloňování některých podstatných jmen není těžké narazit na problém. Snad nejčastější příčinou chybování je určité zautomatizované užívání některých tvarů, které žijí v povědomí mnohých uživatelů jako spisovné, zatímco ony spisovné nejsou. Zejména v oficiálních textech je vnímáme jako elementy rušivé, které jsou výsledkem jazykové nepoučenosti. Když posuzujeme či hodnotíme užívání tvarů, je nezbytné přihlížet k celkovému jazykovému stylu projevu - ten je utvářen mnoha okolnostmi, zejména funkcí projevu, charakterem posluchačů či čtenářů, dále situací, prostředím, v němž se projev uskutečňuje, atd. V takovém případě nemusí být vždy užití nespisovného tvaru nenáležité či nevhodné. Tak jde-li o komunikaci s funkcí běžně dorozumívací, působí např. užívání tvarů "ramenama", "koňma" či "(o) lékách", "(na) soustruhách" atd. zcela přirozeně a koresponduje se stylem hovorovým. Tvary jsou to ale samozřejmě nespisovné.

Mohli bychom uvést některá podstatná jména, v jejichž tvarech se chybuje nejčastěji a věnovat alespoň některým podstatným jménům rodu mužského, jejichž skloňování působí nesnáze hlavně v množném čísle, jako jsou podstatná jména "bratři", "koně", "dni", "hosté" a některá další.

Podstatné jméno "bratr" se v jednotném čísle skloňuje pravidelně podle vzoru "pán"; v množném čísle má vedle pravidelných tvarů (bratři, bratrů, bratrům, bratry, o bratrech, bratry) ještě tyto tvary: 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím, 4. bratří, 6. (o) bratřích, 7. bratřími. Tyto tvary se však vyskytují zřídka, např. "čeští bratří", "náměstí Bratří Čapků" apod.

Podstatné jméno "kůň" má v jednotném čísle pravidelné tvary podle vzoru "muž", v množném čísle má tyto tvary: 1. koně, 2. koňů - koní, 3. koňům - koním, 4. koně, 5. koně, 6. (o) koních, 7. koni - koňmi. Je-li podstatné jméno "koně" podmětem, může pak být zřejmě pravopisným problémem shoda s přísudkem, tedy zda napsat -i, či -y. Tady platí shoda podle životnosti a týká se také podstatných jmen "rodiče", "lidičky", která jsou rodu mužského životného navzdory zakončení neživotnému, tedy -e/-ě a -y. Takže ve větě "Urostlí koně proběhli cílovou rovinkou." napíšeme i ve shodě s přívlastkem ("urostlí") i přísudkem ("proběhli"). Ale: "V tělocvičně stály nové koně s madly." nebo "Za výlohou byly velké houpací koně.". Tady napíšeme v koncovce přísudkového slovesa -y.

A teď k podstatnému jménu "den". To má následující skloňování: 1. den, 2. dne (nikoli "dnu"), 3. dni - dnu, 4. den, 6. (o) dni - dnu - (ve) dne, 7. dnem; v množném čísle je v 1. dni - dny, 2. dní - dnů, 3. dnům (nikoli "dním"), 4. dni - dny, 6. (o) dnech, 7. dny. Měli bychom si pamatovat, že "Dni - dny uplynuly.". Jen zřídka (v básnickém jazyce) se vyskytuje životný tvar "dnové".

Potíže při skloňování v množném čísle by nemělo působit podstatné jméno "člověk", tedy "lidé". Snad jen upozorněme na to, že v 1. pádě je pouze jediný spisovný tvar, a to "lidé", nikoli "lidi".V dalších pádech skloňujeme bez potíží (2. lidí, 3. lidem, 4. lidi, 6. (o) lidech, 7. lidmi). Zajímavé je, že koncovky těchto tvarů patří ženskému rodu "kost".A ještě jednu poznámku k zdrobnělině, tedy k podstatnému jménu "lidičky" - jak bylo už připomenuto, jde o rod mužský životný a my musíme respektovat shodu podle životnosti - je tedy správně "hodní lidičky", "uspěchaní lidičky", podobně jako "vraní koně" či "drazí rodiče".

Bylo tu zmíněno i podstatné jméno "host" a tvar "hosti". Je spisovný a má příznak hovorovosti. Všichni známe ustálené vyjádření "To jsou k nám hosti!", které má charakter frazeologizmu. Mezi tvary "hosti" a "hosté" pociťujeme výrazný rozdíl stylový. Jinak ve 2. pádě je tvar "hostů" i "hostí". Tvar "hostí" nese pro změnu příznak knižnosti, používá se jen okrajově. A skloňujeme dál: 3. p. hostům, 4. p. hosty (tady je zajímavé, že ještě před poslední změnou tvaroslovné kodifikace, tj. až do roku 1993, byl za spisovný - rovněž knižní - pokládán tvar "hosti" - mluvíme o 4. pádu mn. č., tedy "Přivítali jsme hosti."); Dostáváme se k 6. p. - "(o) hostech", a konečně 7. p. "hosty". Tady byl do roku 1993 pokládán za spisovný tvar "hostmi". Také na něj ale radši zapomeňme, současné jazyková norma jej neuznává.
Spustit audio