Od výbuchu v bolevecké střílně Škodovky uplyne 100 let

Následky výbuchu bolevecké muniční továrny „Střílna“
Následky výbuchu bolevecké muniční továrny „Střílna“

25. května 2017 uplyne přesně sto let od výbuchu v bolevecké střílně Škodovky. Při tragédii tehdy zahynuly desítky lidí, zřejmě kolem dvou stovek, a tisíc lidí bylo zraněno. Příčnou byla pravděpodobně vadná 16 kilogramová mina. Způsobila výbuch, po kterém se největší muniční továrna v rakouské monarchii během okamžiku ocitla v troskách. Všechny budovy kromě jedné byly zcela zničeny.

Bolevecká katastrofa nebo Bolevecký výbuch, i tak se nešťastné stoleté události říká. Muniční továrna „Střílna“ se nacházela na severním okraji plzeňského Bolevce, kde v současnosti stojí podnik Škoda Jaderné strojírenství. Od roku 1901 tady fungovala zkušební střílna děl, sestavovaných ve Škodovce, v centru Plzně a před první světovou válkou se tu začala vyrábět také munice. V továrně pracovaly zhruba tři tisíce lidí.

Při neštěstí v pátek 25. května 1917 zemřeli dělníci jak z Plzně, tak z blízké Třemošné. Odtud měla tragédie 33 obětí. Šesti z nich bylo teprve 15 let, dvěma dokonce 14 . Ze všech obětí se jen dvě podařilo identifikovat, a ty jsou pohřbené na třemošenském hřbitově. Ostatní byli pochováni ve společném hrobě v Plzni-Bolevci.

Následky výbuchu bolevecké muniční továrny „Střílna“
Výroba dělostřeleckých nábojů v plzeňské Škodovce

V třemošenských kronikách se překvapivě o události nepíše. Zachovalo se ale svědectví místního učitele Františka Laibla, který ho zaznamenal ve školní kronice.

Svědectví tragédie

„Výbuchem bylo obyvatelstvo naší obce uvedeno do naprosté paniky. Brzy na to se do obce dostavovaly proudy dělníků a dělnic, které prchaly před další katastrofou, aby se zachránily. Pohled na tyto vyděšené proudy lidu byl hrozný. Krev řinula se mnohým z tváří rukou i hlavy. Oděv jejich byl potrhán od ostnatého drátu ohrady střílny. Výbuchy nábojů se rychle a hromadně opakovaly. Na návsi v Třemošné rozložil svou ordinační působnost obvodní lékař Josef Trengl, který poskytoval raněným první pomoc. Těžce zranění byli odváženi do plzeňské nemocnice. Raněných těžce i lehce byla velká řada, asi kolem tisíce,“ přečetl ze školní kroniky Miroslav Vild, který je v obci Třemošná kronikářem.


Bolevecká katastrofa posloužila jako námět Karlu Čapkovi pro napsání románu Krakatit. Karel Čapek byl tehdy zaměstnaný jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského na zámku Chyše, asi 40 kilometrů od Bolevce. Výbuch údajně sledoval z okna zámku a zhruba o pět let později napsal právě román Krakatit. Plzeňské Techmania Science Center uvede 25. května digitálně remasterovanou verzi filmu Otakara Vávry Krakatit s Karlem Högerem v hlavní roli.

Ranění prchali právě do Třemošné, protože byla nejblíž a doufali, že tam dostanou první pomoc. Zároveň ve městě vznikla panika.“ Lidé ze strachu opouštěli své domovy, takže celou noc strávili mimo Třemošnou. Až teprve druhý den, když se situace uklidnila a panika přestala, vrátili se zpět do svých domovů a začaly se sčítat škody, který tento výbuch způsobil,“ popsal Miroslav Vild.

Tragédii si každoročně připomíná Sdružení boleveckých rodáků mší v kapli svatého Vojtěcha u hrobu obětí na boleveckém hřbitově. Vzpomíná se i v areálu Škody JS, kde je pomníček přímo na místě výbuchu. Vznikl u příležitosti 50. výročí katastrofy. Letos, ke stému výročí, k němu přibyl památník nový.