Odvaha na křídlech

Za obranu vlasti kruté mučení

Až budete míjet plzeňskou věznici na Borech, vzpomeňte na Jana Prokopa. Za to, že během 2. světové války bojoval za svou vlast, se mu právě tady „odvděčili“ vězněním a krutým mučením.

„Po odsloužené povinné službě opustil Jan Prokop armádu a jeho osud byl velice výjimečný v tom, že se dal k četníkům. Málokdo dnes ví, že četníci měli k dispozici dokonce letadla, aby mohli sloužit i ve vzduchu. U těchto Četnických leteckých hlídek sloužil právě Jan Prokop. Konkrétně v Terezíně se pak stal vrchním mechanikem, kde pečoval o naše Avie B-534. Ty byly páteří stíhacího letectva,“ řekl v úvodu soukromý historik a autor knihy Za křídly… Daniel Švec.

S příchodem 2. světové války se Prokop vydal přes Polsko do Francie, kde byl nucen vstoupit do cizinecké legie. To byl tehdy také jediný způsob, jak se do Francie dostat. „Francouzi dotyčným slíbili, že pokud vypukne válka, budou z cizinecké legie přemístěni k leteckým jednotkám a budou opět sloužit u letectva. Ale upřímně – podepišme závazek na 5 let do cizinecké legie, což bylo peklo na zemi… Navíc výcvik probíhal uprostřed pouště v Africe, čili se do toho nikomu z letců příliš nechtělo,“ uvedl Švec.

Vzal do rukou kulomet a začal střílet

Ve francouzském letectvu se Janu Prokopovi podařilo něco velice zajímavého, a to sestřel: „Povedlo se mu to jako pozemnímu personálu, který se staral o letadla a zajišťoval, aby se letadla dostala do vzduchu. 21. května 1940 začaly na letiště, kde se zrovna nacházel, útočit německé letouny. Prokop běžel kolem místa protiletadlové obrany, kde měl v té chvíli stát někdo, kdo měl toto letiště bránit. Místo však bylo opuštěné. Jan Prokop tedy vzal do rukou kulomet a začal střílet po prvním letadle, které viděl na obloze.

Ve svých zásazích byl velice přesný, a tak nepřátelské letadlo začalo opouštět náletovou trajektorii a vzdalovalo se od letiště. Další Němci napadající toto místo letadlo následovali, tudíž bomby dopadly zcela mimo letiště. Prokop tak svým činem zachránil letištní personál i všechny stroje. Obdržel za to Croix de guerre – Válečný kříž. Britské královské letectvo jej následně přijalo téhož roku v srpnu. Za své skutky, nejen týkající se tohoto sestřelu, byl pozván k audienci k samotnému prezidentu Edvardu Benešovi,“ sdělil historik.

Osud Jana Prokopa byl ale po 2. světové válce velmi nešťastný. Nejprve byl odsouzen k trestu smrti, poté mu byl trest zmírněn na 20 let za mřížemi. „Když jsem četl jeho slova, co všechno se s ním dělo v Plzni na Borech, a jak s ním tady zacházeli, budilo to ve mně opravdu neuvěřitelné emoce,“ přiznal Švec.

Jaké příkoří působili bachaři a další Janu Prokopovi? To se dozvíte při poslechu reportáže.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.