Odvaha na křídlech
Za svou láskou se do Čech už nevrátil. Zamiloval se v Anglii, kde se také oženil
Antonín Brejcha se narodil 28. srpna roku 1909 v Plzni. Nebyl letcem v pravém slova smyslu, nýbrž leteckým inženýrem, kdy měl na starosti například zkoušení motorů.
Na začátku 2. světové války překročil Brejcha hranice naší již porobené vlasti a vydal se strastiplnou balkánskou cestou, tedy přes Jugoslávii do Turecka a Sýrie. „Já vždycky všude vyprávím, že se ti letci museli loučit se svými přítelkyněmi a ženami, a ona ho tady doprovázela. Tedy jen na části této cesty. Řekl bych, že si oba dva uvědomili, že to byla opravdu náročná cesta, a že on jako džentlmen ji chtěl ochránit, a tak ji následně přemluvil, aby se vrátila zpátky. Dochoval se dopis, kde se píše, že se na tom dohodli, ale čí to byl nápad už se samozřejmě asi nikdy nezjistí,“ řekl soukromý historik a autor knihy Za křídly… Daniel Švec.
Následně se Antonín Brejcha dostal do Francie, kde byl přidělen k 7. rotě 2. čs. pluku a byl dislokován v Agde: „To byl výcvikový tábor československého vojska, ve kterém panovaly naprosto neuvěřitelné a šílené podmínky. Dokonce někteří naši letci popisovali, že pokud byli v zajateckém táboře v Německu, tak v Agde byly mnohem horší podmínky, než následně v tom zajetí,“ uvedl Švec.
V červenci roku 1940 byl Brejcha ve Velké Británii přijat do RAF a zařazen do technické služby. „Dostal se mj. do prostředí mezinárodních civilních letů, kterým se následně věnoval i po válce,“ upřesnil historik.
Za svou původní láskou se Antonín Brejcha už nevrátil: „On se v Anglii zamiloval a dokonce se zde oženil. Svatba proběhla 24. 3. 1945, tedy na samém sklonku války. Brejcha následně dostal i britské občanství,“ dodal Daniel Švec.
Za co přesně obdržel Antonín Brejcha Řád britského impéria MBE? To se dozvíte v přiložené reportáži.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
