Opravdový hrdina a člověk s velkým srdcem. To byl veterán Earl Ingram

6. říjen 2021 08:29, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Earl Ingram

Na západě Čech byl symbolem a tváří plzeňských Slavností svobody, pro mnohé  opravdovým přítelem. Earl Ingram, velitel čety - roty L - 3. praporu - 38. pluku - 2. pěší divize armády Spojených států amerických a jeden z osvoboditelů přijížděl do Plzně a dalších západočeských obcí od roku 1994. Stal se mluvčím amerických veteránů a miláčkem publika. Na počátku září oslavil 99. narozeniny, o pár týdnů později zemřel.

Dva 22 tunové žulové pylony, které připomínají osvobození Plzně americkou armádou, nahradily původní kvádry z roku 1995. Ty popraskaly a hrozilo, že se zřítí. V první den Slavností svobody se nový památník dočkal slavnostního odhalení.

„Setkal jsem se s těmi nejšťastnějšími a nejvděčnějšími lidmi, které jsem v životě viděl,“ tak vzpomínal Earl Ingram na svůj příjezd do Plzně v květnu 1945. Do armády vstoupil dobrovolně v lednu 1940, to mu bylo sedmnáct. Od léta 1944 byl v Evropě, kde zažil například bitvu v Ardenách. Když dorazil do Plzně, nebylo mu ani 23. Už tehdy si na západě Čech našel řadu přátel.

„Earl se svojí četou bydlel v domě u naší babičky, což bylo na Slovanech, na Petrohradě, nad nádražím,“ řekl Jan Taušl. A právě jeho babičku v 90. letech Earl Ingram vyhledal. „Zazvonil na naši babi, nebylo tehdy třeba žádných slov. Oba se poznali a padli si do náruče. Od té doby Earl každý rok navštěvoval nejen naši babičku, ale i všechny, které znal z té doby. Když ještě babi mohla, tak byly obědy u ní a ona mu uvařila svíčkovou, kterou miloval. Vzpomínal, jak babička hrála na klavír a oni u toho tančili, znal všechny písničky,“ vyprávěl Jan Taušl.

Do Plzně jezdil Earl Ingram pravidelně

Do Plzně přijížděl se svojí manželkou, později s dcerami a dalšími členy rodiny. Pravidelně zamířil za dětmi do 22. mateřské školy v ulici Zikmunda Wintra. „Nikdy nezapomněl přivézt každému dítěti dáreček a pokaždé to bylo něco jiného,“ zavzpomínala ředitelka školky Monika Ženíšková na vstřícného a usměvavého muže. Děti si zase pokaždé pro veterána připravily krátký program v angličtině. „Byly to dětské písničky a básničky. Pan Ingram se často i zapojil a zpíval společně s dětmi. Při jedné návštěvě paní kuchařka pro něj upekla domácí koláčky. Jemu tak zachutnaly, že jsme mu je připravovali každý rok,“ uvedla učitelka Maria Stehlíková.

Jako blízkého přítele vnímá Earla Ingrama kurátor muzea Patton Memorial Pilsen a spoluorganizátor Slavností svobody Ivan Rollinger. „On je duchem, symbolem a ikonou slavností. Těch slov by se dala najít celá řada. Prostě byl top osvoboditel, top veterán a top přítel,“ popsal.

V roce 2009 poznala Earla Ingrama spisovatelka Jana Poncarová, nejvíce zážitků má, když ho navštívila u něj doma v Severní Karolíně. „My jsme tehdy seděli u něj v kuchyni a vyprávěli si. Takže já když na něj teď vzpomínám, vybavím si všechny ty malé střípky, jako že nám k snídani dělá palačinky, prohlížíme si staré fotky, nebo jak vypráví o válce a osvobození Plzně. On byl opravdu velmi laskavý. Například jedna paní, která zachraňovala týraná zvířata, potřebovala někam dát zachráněné koně, a on jí nabídl, že tam má místo, ať je dá k němu,“ řekla Jana Poncarová.

Frajer a velký životní vzor

Jako frajera v saku a s indiánem, tedy znakem 2. pěší divize na srdci, tak vnímá Earla Ingrama Daniel Malý z vojenského historického klubu Tommy and Yenkee, který nese odkaz Ingramovy 2. pěší divize. Současně byl pro něj a pro mnoho dalších velkým životním vzorem i morální autoritou.

O veterány v Plzni se řadu let starala Patricia Kraftová, která Earla Ingrama popsala jako velkého gentlemana, úžasného distingovaného muže a skromného, přísného člověka s velkým srdcem.

A takhle Earl Ingram každý rok zdravil Plzeňany při pietním aktu u památníku Díky, Ameriko: „Musíte zůstat ostražití. Nesmíte pod jakoukoliv záminkou dopustit, aby vás kdokoliv o svobodu připravil, ať už slovem nebo mečem.“

Earl Ingram(*2. září 1922) byl velitelem 2. čety roty L 38. pěšího pluku druhé pěší divize Armády Spojených států amerických. Odvedený byl roku 1940. V srpnu 1944 přistál ve Skotsku, odkud se přesunul vlakem do Southamptonu v Anglii. Následovala noční plavba na malé lodi přes kanál La Manche a vylodění na pláži Omaha, odkud postupoval Evropou až do Plzně. Během války dosáhl hodnosti nadporučík. Několik měsíců po 2. světové válce zahájil kariéru jako profesionální voják. V aktivní službě byl více než 34 let. Žil v Severní Karolíně.

autoři: Lukáš Milota , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Koronavirus v našem kraji

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.