Pamětní desku v Blovicích má legionář Václav Valenta-Alfa

Václav Valenta-Alfa byl český legionář, spisovatel, překladatel a učitel. Dlouhá léta působil jako řídící učitel v Blovicích na jižním Plzeňsku, kde mu včera odhalili pamětní desku. Pietní akt byl součástí stoletých oslav vzniku Československa, ke kterému přispěli i legionáři.

Osobnost československého legionáře, spisovatele a učitele Václava Valentu-Alfu připomíná nově v Blovicích pamětní deska|foto: Jan Markup,Český rozhlas

Václav Valenta působil na začátku 20. století jako učitel ve Spáleném Poříčí, Žďáru, Chocenicích, Plané a v Černicích. V roce 1915 odešel jako rakousko-uherský voják na bojiště první světové války. Nejprve sloužil v Maďarsku, jako zajatec se dostal do Kyjeva a pak na Sibiř. Do československých legií se přihlásil v roce 1917. O dva roky později byla u československého vojska na Sibiři v Irkutsku zřízena Škola pro nezletilé dobrovolce a právě Václav Valenta ji i s několika dalšími kolegy řídil. Celou školu pak přivedl do Vladivostoku a odtud do Čech.

Po návratu učil nejprve v Plzni a od roku 1921 v Blovicích. V letech 1941–1945 byl jako legionář v nucené penzi, ale po osvobození se k učitelství ještě vrátil. Vydal řadu knih, mimo jiné Sibiřské jedovatosti nebo U bajkalských tunelů či Česká škola na Sibiři. Z ruštiny také přeložil několik knih a divadelních her. Dvě z nich se pak podle Michala Červenky z Muzea jižního Plzeňska hrály v Národním Divadle v Praze – Mauglí a Rytíř smutné postavy. 

Václav Valenta dosáhl hodnosti nadporučíka ruských legií, za službu v legiích získal i několik vyznamenání: Revoluční medaili, Medaili Vítězství a také Válečný kříž za statečnost a za organizování školy nezletilých. Zemřel 12. prosince roku 1954, je pochován v rodinné hrobce v Blovicích.