Pan Mokrúš nebo velmi mokrá krajina. K původu názvu obce Mokrouše vedou dvě teorie
Pokud vyrazíte z Plzně přes Letkov a následně Tymákov, dostanete se do Mokroušů. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379, žije zde 342 obyvatel.
Obec se kdysi jmenovala Mokrúšov. „Přípona -ov dokládá vlastnictví. Takže patrně byl nějaký člověk jménem Mokrúš, kterému to patřilo,“ přibližuje kronikářka obce Hana Timková osobu, po které by mohla být obec pojmenována. Další teorie o původu názvu obce Mokrouše se opírá o zdejší mokrou krajinu. „Oblast je opravdu velmi mokrá. Je tady těžká jílovitá půda. Louky, i v současné době, která je velmi suchá oproti dřívějšku, jsou v období dešťů prakticky neprůchodné. Ale zase v té době, 14. - 15. století, příjmení a místa velmi souvisela, takže ten Mokrúš se mohl naopak jmenovat podle toho, že bydlel v mokré krajině," říká kronikářka.
Místní dobrovolní hasiči mají klubovnu v místě, kde dříve stávala mlékárna. Zemědělci sem nosili k výkupu mléko. "Dodneška se tady říká Na mlíkárně. Jedině v Mokrouších si můžete dojít na pivo do mlíkárny," usmívá se Hana Timková.
Místní kaplička je zasvěcena svatému Václavu. „Kaplička je skoro z konce 19. století. Využívá se v podstatě jen o Vánocích, kdy bývá otevřená. Dovážíme sem Betlémské světlo, je tam ozdobený stromeček,“ popisuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
