Pavla Horáková: Eldorádo. Příběh o dospívání v dobách předlistopadových
Vypravěčem příběhu je náctiletý kluk, žák sedmé třídy základní školy, kterému je tak nějak pořád líto, že nemůže mít super džíny, super lyže Elan nebo sjezdařské brýle jiné než značky Okula. A deska nebo plakát Madonny, to by bylo teprve terno! S rodiči a bratrem žije nedaleko Plzně, odkud to na hranici se západním Německem sice není tak daleko, ale ten svět za ní je pro něj v roce 1986 stále ještě nedostupné eldorádo.
„Jsou to vzpomínky moje a mých vrstevníků. Byla jsem těmi konzumními předměty obklopena – ne snad, že bychom je měli všechny doma, ale řada mých spolužáků a kamarádů k nim měla přístup. Buď jejich rodiče pracovali v zahraničí, nebo tam měli příbuzné, kteří je navštěvovali, nebo do Československa posílali balíčky a katalogy zásilkových obchodních domů. Lidí, kteří „utekli“ na Západ, bylo kolem mě dost, ale nešlo o blízké kamarády, ani nikoho z rodiny. Znala jsem ty příběhy jen z vyprávění. Zato emigraci Waldemara Matušky si pamatuju dobře, i přednášku, kterou nám k tomu udělala soudružka učitelka v hodině občanské nauky.“ (Pavla Horáková)
Pavla Horáková (1974) vystudovala překladatelství a tlumočnictví a serbistiku na pražské FF UK. Jak sama zdůraznila v jednom z rozhovorů, řemeslo, které se jí hodí při psaní vlastních knížek, se naučila při překládání beletrie. „Když překládáte, nimráte se v textech, každou větu rozebíráte na nejmenší složky a znovu skládáte. Musíte si umět poradit se slovními hříčkami, s vtipy i se samotnou zápletkou, být věrným sluhou autora, nepoškodit ho. Člověka to naučí jazykové kázni.“ Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství hrobaříků. V následujících dvou letech vyšli Hrobaříci v podzámčí a Hrobaříci a hrobaři. Za svůj první román pro dospělé s názvem Teorie podivnosti získala v roce 2019 cenu Magnesia Litera za prózu. Ve stejném roce vznikla v Českém rozhlase i stejnojmenná patnáctidílná četba na pokračování. Teorie podivnosti byla zatím přeložena do devíti jazyků - italštiny, španělštiny, bulharštiny, rumunštiny, makedonštiny, chorvatštiny, slovinštiny, maďarštiny a nedávno do srbštiny. V roce 2021 autorce vychází druhý román Srdce Evropy.
Pavla Horáková píše také povídky a klidně i na „na objednávku“, například pro Český rozhlas. Jak sama říká, nevadí jí být svázaná nějakým zadáním. „Naopak, u menších útvarů to vítám. Když mám dané mantinely, pokud jde o obsah i rozsah, pracuje se mi snáz. Navíc mám spoustu poznámek, které se mi nehodí do románů, a naopak se z nich dá vytvořit ucelený krátký příběh. Takže vítám, když mě čas od času někdo osloví a já můžu sáhnout do šuplíku pro uleželý námět.“
Rozhlasovou podobu mají její povídky Aerovka cililink, Do třetího pokolení, Stokoruna, Návrat nebo Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let.
Řada příběhů Pavly Horákové se odehrává v historii. Ráda prý při psaní sahá do vzpomínek svých příbuzných nebo známých, kteří podle ní žili „plnokrevnější“ životy než my dnes.
Do historie, i když ne tak vzdálené, konkrétně do 80. let minulého století, autorka zasadila i svůj nový román, na němž právě pracuje. Tvůrčí energii potřebuje momentálně i na psaní pravidelných Ranních úvah pro stanici Vltava a sloupků do měsíčníku Reportér.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
